Kostelec 2023: Globální energetická mapa se (z)mění. Evropa se musí připravit

Energie je základ všeho, připomněla nejen Evropanům válka na Ukrajině. Společně s tím také připomněla význam bezpečnosti a stability energetických dodávek a naivitu spojenou s přechodem na zelenou budoucnost.
V současném světě se bez fungující mezinárodní přepravy neobejde vůbec nic, co má širší, než lokální rozměr. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V důsledku nastartovaného bolestivého návratu do reality dojde k překreslení globálních energetických map, k urychlené transformaci evropského průmyslu a k dalším změnám, které se dotknou každé firmy i domácnosti.

Podrobnosti budou diskutovat špičkoví domácí i zahraniční experti na energetiku, průmysl a geopolitiku na pátém ekonomickém fóru „Kostelec“ na Novém zámku rodu Kinských v Kostelci nad Orlicí.

V rámci přípravy na fórum nabídneme několikeré zamyšlení účastníků a fanoušků Kostelce nad klíčovými tématy týkajícími se budoucnosti energetiky. Na úvod se zaměříme na zranitelnost způsobenou přeshraničními vazbami všeho druhu.

Pavel Hnát, prorektor, Vysoká škola ekonomická v Praze:

„Téměř dvě desetiletí relativně volné globalizace přesvědčily některé aktéry mezinárodních vztahů o tom, že svět je ‚plochý‘ a nezáleží tak na tom, kde a s kým obchodujete. Skutečný byznys ale byl, myslím, obezřetnější. Dobře vnímal cenu, riziko i spolehlivost hodnotových řetězců.

Pokud dnes chce Evropa přimět byznys ke změně, musí nabídnout alternativu, což bude často vyžadovat kompenzaci nákladů z peněz daňových poplatníků. Tyto náklady jsou na jedné misce pomyslných vah, na té druhé je větší bezpečnost a jistota dodávek.

Jako vždy se ale v situaci vzácných zdrojů musí náklady a přínosy pečlivě porovnávat. V době velké informační nejistoty není toto porovnání snadné, a proto bude Evropa do značné míry sázet naslepo a doufat, že budoucnost ukáže, že její kroky byly správné. A to jí bude hodně limitovat. Politici a voliči totiž nemají nejistotu v oblibě.“

Roger Tooze, analytik, Alternative Perspectives:

„Na úvod je třeba připomenout, že by přeskládání stávajících, podle všeho nejefektivnějších dodavatelských řetězců neslo potenciálně významné náklady. O ty by se navíc jednotliví aktéři podělili nerovnoměrně. Nečinnost v tomto smyslu ale nic neřeší, zažité pořádky se totiž i bez nás (z)mění.

Vedle často diskutovaných rizik spojených s přeshraničními vazbami bych tak doporučil EU a obecněji Západu sledovat snahy Číny o nadiktování veřejných i soukromých – tedy korporátních – standardů.

To se týká mimo jiné 6G, bateriových technologií, biofarmaceutik a podobně. K tomu dochází nejprve de facto, prostřednictvím dominantního postavení na trhu, a následně de jure, prostřednictvím dominantního postavení v relevantních mezinárodních, respektive globálních institucích.“

Michal Romancov, politický geograf, Univerzita Karlova:

„V současném světě se bez fungující mezinárodní přepravy neobejde vůbec nic, co má širší, než lokální rozměr. Pro začátek bych proto doporučil sledovat plynulost dopravy, primárně ve světovém oceánu (80-90 % mezinárodního obchodu je realizováno prostřednictvím námořní přepravy).

Právě v těchto dnech se zdá, že je v Súdánu zaděláno na občanskou válku, která může ovlivnit dopravu v Rudém moři a tím pádem v Suezu.

EU má jen velmi omezené schopnosti čelit takovýmto problémům (a Česko žádné). Nejlepší prevencí možných problémů – a zaručeně přijdou – je proto začít pracovat na tom, abychom byli mobilnější a silnější. Začít je přitom třeba v oblasti námořních a leteckých sil.“

Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, ministerstvo zahraničních věcí:

„V Evropě bude muset dojít k renezanci těžby a ‚špinavé‘ výroby. Pokud totiž chceme suroviny – ať už kovy vzácných zemin, nebo třeba energetické –, máme řadu z nich na svém území. Případně se dají těžit ve Spojených státech, Kanadě nebo Austrálii.

Jinými slovy to, že se dnes kupříkladu 98 % zemin vzácných kovů těží v Číně, je dáno tím, že je v Kalifornii těžit nechtěli. Otázkou je, zda chceme být i nadále zcela závislí na Číně nebo na afrických zemích – tři čtvrtiny světové produkce kobaltu se například těží v Demokratické republice Kongo.

Podle mě je při výběru nových technologií zásadní hledat ty, kde bude podíl podobných surovin dodávaných třetími zeměmi co nejnižší, anebo bude třeba obnovit těžbu na Západě. Svět totiž nepochybně směřuje k rozdělení na bloky. Možná dva, možná tři, ale ten globalizovaný svět plný přátelství a míru, kterého jsme si užívali v posledních třiceti letech, je pryč.“

Martina Tauberová, náměstkyně pro zahraniční obchod, ministerstvo průmyslu a obchodu (2019-2022):

„Česko i celá EU budou vždy závislé na dovozech energetických zdrojů a kritických surovin, neboť nemáme dostatečné vlastní zdroje k zajištění plné soběstačnosti. Proto unie v roce 2020 přišla s akčním plánem pro kritické suroviny.

Jejím cílem je snížit závislost a zabezpečit přístup ke kritickým surovinám zvýšením jejich dodávek z vlastních zdrojů prostřednictvím těžby a recyklace. Naši závislost navrhuje rovněž omezit vytvářením strategických zásob a tam, kde je to možné, omezováním spotřeby.

Ke snížení závislosti by měla přispět i aktivní obchodní politika a to rozšířením portfolia dodavatelů ze spřátelených zemí. Kromě dovozů je pak třeba věnovat pozornost investicím z nepřátelských zemí do strategických sektorů a citlivých technologií. Většina EU včetně Česka už proto zavedla národní legislativy umožňující zabránit nežádoucím investicím.“

Autor je stratég  společnosti Alternative Perspectives
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Lubajs

    Příspěvek byl redakcí odstraněn kvůli odpovědnosti provozovatele internetového portálu za obsah diskuse.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB