Cena jedné akcie Uberu by se měla pohybovat okolo 50 amerických dolarů. Superlativů okolo této primární veřejné nabídky se objevuje nespočet. Počáteční indikace objednávek od renomovaných investičních domů jsou slibné. Navíc i technologické společnosti mají zájem stát se akcionáři Uberu. Například společnost Paypal si chce pořídit akcie za upisovací cenu v hodnotě 500 milionů dolarů.
Ovšem není všechno zlato, co se třpytí. Je opravdu Uber tak úspěšná a skvělá firma, aby měla plánovanou tržní kapitalizaci v přepočtu přibližně dva biliony korun? To je pro představu přibližně o čtvrtinu více než roční výdaje českého státního rozpočtu.
Z pohledu řidičů a zákazníků je Uber jistě úspěšnou firmou. Aby ne. Zákazníci jsou dopraveni z bodu A do bodu B zpravidla levněji a taxikáři mají Uber jako flexibilní zdroj peněz, kdy pro ně může fungovat jen jako přivýdělek, ale i hlavní obživa, a to téměř bez administrativy. Byť se čas od času objeví zpráva, že si řidiči stěžují, že by jim měla společnost vyplácet více peněz, na obchodním modelu Uberu vypadá vše alespoň na první pohled v pořádku.
Nicméně každý akcionář (majitel) očekává, že společnost mu bude přinášet finanční zisky, tudíž by si každou svoji investici měl s uvážením rozmyslet. Studovat 285stránkový prospekt Uberu, který obsahuje informace ohledně jeho primární akciové nabídky, bude z drobných investorů asi jen velmi malá hrstka. Uber ve svém prospektu nepíše o tom, že jde o taxislužbu nebo přepravu z bodu A do bodu B, nýbrž o podnikání v oblasti osobní mobility.
Tím se Uber dostává mávnutím kouzelného proutku na trh, kde chce konkurovat jakékoliv formě dopravy (včetně MHD). Tím se zvyšuje i potenciál a velikost trhu a tržního podílu – alespoň „papírově“. Pro představu Uber v prospektu píše o tom, že v blízkém časovém horizontu představuje takto nově definovaný trh ročně 3,9 bilionů ujetých kilometrů, což vyjádřeno v penězích znamená tři biliony amerických dolarů. A podíl Uber na tomto trhu je protazím menší než jedno procento. A právě z těchto čísel vychází i ohodnocení akcií a také možný bezbřehý počáteční optimismus.
Jakožto uvážlivý investor bych se měl mít na pozoru. Je na místě si klást alespoň obecné otázky či přemýšlet nad základními fakty. Například loni firma zvýšila obrat o 42 procent na 11,3 miliardy dolarů (256 miliard Kč) a vykázala zisk téměř jedné miliardy dolarů. Za ten ale vděčí pouze mimořádnému příjmu z prodeje mezinárodních aktivit v prvním čtvrtletí. Ve zbylých třech kvartálech byl Uber ve ztrátě a za celý rok vykázala firma ztrátu před zahrnutím úroků, daní a odpisů ve výši 1,85 miliardy dolarů.
Finančně firma krvácela i v předchozích letech. Ostražitost by proto měla vyvolávat i slova z nedávného prohlášení této společnosti, která prý očekává v dohledné době výrazný růst provozních nákladů, zatímco k dosažení zisku nemusí dojít.
Připočtěme k tomu, že se Uber může, a s velkou pravděpodobností i bude, nadále potýkat v mnoha zemích s legislativními překážkami. A nabízí se řada dalších otázek: Počítá Uber s konkurencí jak ze strany ostatních firem nabízejících podobné služby, tak ze strany „technologického pokroku“, kdy se konkurencí stanou i automobilky a jejich samořiditelné vozy? Je Uber opravdu tak revoluční a má dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu, že ho nikdo nebude kopírovat? A nejde jen o nafouknutou bublinu?
Nikdo z nás toto nemůže s jistotou vědět. Ukáže teprve budoucnost, každopádně varovných signálů je celá řada. Krom těch výše uvedených je to i vývoj ceny akcií menšího konkurenta Uberu, společnosti Lyft, která na americkou burzu vstoupila na konci března. Nyní se její akci obchodují o 15 procent níže, než byla jejich cena při primární nabídce.
Okolo vstupu podobně velkých a známých firem, jako je Uber, na burzu je vždy hodně humbuku. Investoři by si ale neměli nechat tímto „davovým šílenstvím“ zatemnit úsudek. Ostatně, ne nadarmo se zkratka IPO někdy s úsměvem překládá jako Initially Probably Overpriced, tedy „pravděpodobně předražená nabídka“. Jak ukazuje i příklad Lyftu nebo před lety třeba Facebooku, v týdnech následujících uvedení na burzu, kdy lze čekat divoký vývoj, je akcie těchto firem často možné nakoupit laciněji.
Autor je člen investičního výboru společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)
