Vyšší úroky totiž znamenají zhoršenou dostupnost financování spekulativních rejdů a rizikových obchodů, jako jsou ty s kryptem. V minulém týdnu se však přidal další ponurý příběh. Ten na rozdíl od razantně se zpřísňující měnové politiky, zasahující ekonomiku jako celek, ničí bezprostředně vyhlídky pouze kryptoscény samotné. V bankrotovém stavu se ocitla klíčová světová kryptoburza, FTX.
Nejde o drobnost. Její pád může stáhnout celý okolní kryptosvět, a dokonce neblaze poznamenat finanční trhy jako celek a důvěru investorů v ně. To samozřejmě nezůstává stranou pozornosti regulačních orgánů. Kryptoscéna proto prý už po minulém týdnu nikdy nebude jako dřív…
Hlavním hrdinou příběhu vzestupu a pádu kryptoburzy FTX je třicetiletý kudrnáč Sam Bankman-Fried. Vystoupal rychle, ba závratně. Takže ještě před pouhými šesti měsíci hostil tento geek v nepříliš padnoucím tričku a kraťasech do posilovny, s vlastně ještě chlapeckou vizáží, světové lídry typu amerického exprezidenta Billa Clintona nebo někdejšího britského premiéra Tonyho Blaira.
Společně s pořádnou várkou generálních ředitelů důležitých firem a různých celebrit si je pozval na Bahamy, kde sám žije a kde hostil jakýsi „karibský Davos“. Šlo o svým způsobem vrchol Bankman-Friedovy raketové kariéry.
Z jeho kryptoříše, oceňované ve svém zlatém čase až na 32 miliard dolarů, dnes zbývají trosky. A žaloby. A také vyšetřování vedená jak americkou Komisí pro burzy a cenné papíry, tak ministerstvem spravedlnosti Spojených států.
Vyšetřování daných úřadů sráží důvěru potenciálních zachránců z řad investorů a ohrožují tak i torzo Bankman-Friedova majetku, který svého času v přepočtu do korun přesahoval 600 miliard. Mladík tak byl dvakrát až třikrát zámožnější, než nejbohatší Češi.
Za to, že se ještě před dosažením třicítky zařadil mezi nejbohatší na světě, vděčí Bankman-Fried jistě i svému exaktnímu mozku. Vždyť ke studiu fyziky a matematiky na renomovaném Massachusettském technologickém institutu nepřijmou jen tak někoho. A na Wall Street také ne. Tam zakotvil u rovněž renomované makléřské firmy Jane Street Capital, coby trader.
Snad aby si alespoň trochu odpočinul od čísel a ryze kvantitativních metod používaných při obchodování s finančními nástroji, dal se na studium takzvaného efektivního altruismu. Což je filozofický směr stavějící na rozumovém přístupu a tvrdých datech, jejichž prostřednictvím hledá řešení a postupy přínosné pro co možná nejširší okruh lidí. Hezké…
Byznys je ale byznys. V roce 2017 Bankman-Fried zakládá svoji vlastní firmu, Alameda Research. Obchoduje s kryptoměnami. Hned další rok pořádně rozhojňuje svůj majetek díky arbitrážovým obchodům s bitcoinem.
Využívá toho, že na japonských kryptoburzách je jeho cena často o trochu výše, než na těch amerických. Takže v roce 2019 už má dost kapitálu i know-how, aby rozjel vlastní kryptoburzu, FTX.
Když dokázal rychle zbohatnout sám, proč to na burze neumožnit i ostatním – a dále, samozřejmě, vydělávat také právě ještě na jejich obchodech. A pokud ostatní chtějí udělat vážně velký obchod, proč jim na to třeba i nepůjčit. Za náležitý úrok, samozřejmě.
Lepší čas si vybrat nemohl. Covidová pandemie a úroky sražené centrální bankou k nule lidi obecně obrací k riziku, spekulaci a do on-line světa. Kam jinam, když je náhle off-line prostředí zdravotně rizikové, a často tudíž kvůli restrikcím a uzavírkám nepřístupné?
Lidé se navíc doma nudí, a tak experimentují s investováním do memových akcií typu GameStopu nebo právě do kryptoměn. V úplné extázi se pak kryptoscéna ocitá s nástupem druhého pandemického roku, 2021, kdy Elon Musk zveřejňuje, že udělal obří nákup bitcoinů a že za ně hodlá prodávat své tesly.
To už zpozorní i velká jména zavedeného finančního světa. A všímají si i Bankman-Friedovy burzy. Mezi její investory se tak počítají třeba Softbank, Sequioa Capital nebo Blackrock, tedy největší správce majetku na světě, jenž se stará třeba i investice České národní banky. Přisypávají jí i investorské legendy, třeba Paul Tudor Jones, šéf proslulých hedgeových fondů.
Jenže ani u burzy to končit nemělo. Bankman-Fried záhy po jejím spuštění rozjíždí také vlastní kryptoměnu, FTT. A to je podle všeho zdroj současné katastrofy, jež jeho impérium stihla. Aby dal kryptoměně FTT nějakou vnitřní hodnotu, či alespoň její zdání, slíbil Bankman-Fried jejím držitelům přednostní zacházení. Třeba nižší poplatky na burze FTX.
Zdání vnitřní hodnoty opravdu umožnilo se kryptoměně FTT těšit se alespoň z jakés takés důvěry mezi investory. Ohýnek se podařilo zažehnout. Aby jej udržel a patřičně rozšířil, začal mladý miliardář nakupovat FTT za peníze své vlastní burzy.
Podstatnou část FTT držela navíc i zmíněná Alameda Research, jakkoli se Bankman-Fried roky dušoval, že ta s FTX, tím méně s FTT, vlastně nemá nic společného. S růstem ceny FTT se ovšem – alespoň papírově – rozrůstal i majetek Alamedy.
Takže Alameda vlastně získala FTT „za hubičku“, počkala, až jejich cena vyletí a pak takto nafouknutou kryptoměnu využila jako zástavu pro své půjčky v reálné měně, v dolarech. Kdo půjčoval? Podle všeho podstatnou část půjček poskytla burza FTX. Půjčky tedy byly vlastně penězi klientů burzy, kteří si je u ní odložili, aby mohli obchodovat s kryptoměnami.
Samozřejmě, FTX měla i zkušené investory z Wall Streetu, jak víme. Ti by se těžko nechali obalamutit jako drobná klientela. Pravděpodobně tak za pádem FTX stojí souběh příčin. Tou další je zjevně nezvládnuté řízení rizika.
Prudký pokles krypta, v čele s bitcoinem, jenž letos nastal, odrazuje řadů spekulantů, kteří podlehli krypto-extázi loňského roku. Nečekaně razantní zpřísňování měnové politiky v podání americké centrální banky bere náladu spekulovat a rizikově investovat. Bankman-Fried se tak zkrátka ocitl tváří v tvář „runu na burzu“ FTX.
Klienti v určitý okamžik zatoužili mít zpět své reálné peníze až příliš hromadně – a neměl je. A nemá je. Prudký pokles cen krypta přivedl do fatální ztráty řadu (nejen) jeho obchodů, prováděných nezřídka na velký dluh, takzvaně „na páku“. Velká „páka“, velká ztráta.
Jde vlastně o starý známý příběh, jen v nových kulisách. Předmětem vyšetřování teď v základu bude to, zda ztráty jsou „jen“ výsledkem špatného byznys modelu, což se stát může, anebo vyložené zpronevěry.
Kulisy v podobě kryptoměn a dalších vychytávek jsou možná lákavé, ale jen svojí novotou. Bankman-Fried se zkrátka mohl jenom svézt na módní vlně krypta a vytáhnout peníze z ostatních na něco, co bylo prostě jenom přechodnou módní vlnou.
Jako v každém letadle, hejlové, jimž zůstal černý Petr v ruce, naletěli těm, co prozřeli dříve, ještě než módní vlna opadla. A celé tohle letadlo pilotoval Bankman-Fried…
Bohužel, reputační šrám má z celého dění i bitcoin. Přestože ten sám o sobě je nadále poměrně spolehlivou kryptoměnou, jíž věrohodnost dává decentralizace a fakt, že jej žádný Bankman-Fried nebo kdokoli jiný nemůže „pilotovat“, rozuměj machinacemi manipulovat. Bitcoin totiž není takzvaným „shitcoinem“.
„Shitcoiny“, toť v hantýrce kryptosvěta označení pro drtivou většinu jiných kryptoměn, než je originál, tedy právě bitcoin. V extrémním případě jde o jakoukoli jinou kryptoměnu, než je bitcoin. Tvůrci „shitcoinů“ se často snaží úspěch bitcoinu napodobit, a to tak, aby související finanční výnos náležel ponejvíce právě jim.
„Shitcoiny“ nezřídka také nejsou vůbec decentralizované a jejich primárním cílem je „centralizovaně“ podpořit byznys svých tvůrců, pohybujících se často na hraně zákona. Příkladem „shitcoinu“ je právě i FTT.
Berme na zřetel, že celá kryptoscéna sice na bitcoinu vyrostla, ale různá její letadla a zpronevěry už se točí kolem jiné kryptoměny, jež má s originálem v podobě bitcoinu pramálo společného. I tuhle kauzu bitcoin přežije, na rozdíl od FTT.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
