Král Karel III. zdědí po zesnulé královně Alžbětě II. majetek za 12 miliard korun

Analýza
Po zesnulé královně Alžbětě II. zůstalo dědictví čítající v přepočtu zhruba 12,2 miliardy korun. Takový majetek by stačil na 24. místo v aktuálním žebříčku nejbohatších Čechů dle časopisu Forbes. Nyní připadne nástupci královny na trůnu, jejímu prvorozenému synovi, králi Karlu III. Tento majetek tvoří královniny investice, sbírka umění, klenoty a šperky a v neposlední řadě nemovitosti, jako je zámek Balmoral či venkovské sídlo Sandringham.
Král Karel III. zdědí po zesnulé královně Alžbětě II. majetek za 12 miliard korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Alžběta II. sama zdědila po své matce, Královně Matce, která zemřela roku 2002, majetek za zhruba 1,7 miliardy korun. Sestával se sbírky známek a umění, včetně třeba maleb Monetových, porcelánu, šperků a klenotů, ale také koní nebo sbírky Fabergého vajec. Na základě zvláštní klauzule byla Alžběta II. osvobozena od dědické daně z tohoto majetku.

Nyní se stejná klauzule uplatní na majetek, který po ní dědí Karel III. Dědická daň činí v Británii 40 procent. Výjimku, která od daně osvobozuje členy královské rodiny, prosadila roku 1993 vláda ministerského předsedy Johna Majora. Snažila se tím předejít postupné erozi bohatství královské rodiny.

Monarchie jako taková ale drží daleko rozsáhlejší majetek, sestávající zejména z nemovitostí. V loňském roce dosáhla hodnota tohoto majetku hodnoty čítající v přepočtu zhruba 680 miliard korun.

PSALI JSME:
Alžběta II. smyslem pro řád a oddanost monarchii vytvořila doslova biliónovou hodnotu

Sestává z nemovitostí samotné Koruny, neboli „Crown Estate“, dále pak z Buckinghamského paláce, nemovitostí Vévodství cornwallského i toho lancasterského, z Kensingtonského paláce a z nemovitostního majetku Koruny ve Skotsku.

Tento nemovitostní majetek však Karel III. přímo nezdědí. Královská rodina jej může využívat, ale nemůže s ním plně nakládat – fakticky je v rukou státu. Část výnosů z tohoto majetku se ovšem královské rodině vrací na základě dohody s britskou vládou v podobě státního grantu. Ten aktuálně činí 2,4 miliardy korun ročně.

Členové britské královské rodiny jsou totiž placení z části z britských veřejných rozpočtů a z části ze soukromých zdrojů. V rámci veřejných rozpočtů jde právě o zmíněný státní grant. Počínaje rokem 2012 se jeho prostřednictvím státního grantu hradily královniny oficiální výlohy a také náklady spojené s údržbou sídel a paláců, které královská rodina obývá.

PSALI JSME:
Každého Brita stojí královská rodina v přepočtu ani ne 20 korun ročně

Státní grant spravuje britská vláda na roční bázi. Grant z části tvoří finanční výnos z „majetku Koruny“, tedy zejména z rozsáhlého portfolia nemovitostí či farem. Tento majetek ročně generuje výnos za stovky milionů liber.

Technicky sice „majetek Koruny“ náleží vládnoucímu panovníkovi či panovnici, v praxi však o jeho či její soukromý majetek nejde. Nemůže jej prodat, nebo přímo disponovat výnosy z něj. Majetek spravuje nezávislá správní rada.

Aktuálně jde podstatná část státního grantu, ročně zhruba necelá jedna miliarda korun, na renovaci Buckinghamského paláce. Prostředky ze zbývající části grantu v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun pak pokryly například cestovní výlohy členů královské rodiny nebo mzdy dvorního služebnictva.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Narození královského potomka má příznivý dopad na britskou ekonomiku

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.