Koronavirová pandemie oživila trh s dlouhodobými pronájmy v Praze. Jak dlouho podle vás tato situace potrvá?
Pandemie uvolnila velké množství bytů určených k dlouhodobému pronájmu, což vedlo k převisu nabídky nad poptávkou a snížení cen nájmů. S rozvolněním pravidel a návratu turistů do České republiky předpokládáme, že nájemní trh opět pomalu poroste.
A je to podle vás vůbec reálné, aby se situace s krátkodobými pronájmy v metropoli někdy dostala na předcovidovou úroveň?
Neočekáváme, že se trh krátkodobého bydlení dostane na svou původní úroveň. Krátkodobé bydlení je vnímáno negativně a naše metropole plánuje opatření na jeho regulaci.
Část majitelů bytů se ke konceptu krátkodobého bydlení vrátí, ale někteří už nechají v nájemních bytech bydlet dlouhodobé nájemce.
Jaká je teď průměrná cena za pronájem dvoupokojového bytu v širším centru metropole?
Cena průměrného staršího bytu 3+kk o velikosti 70 metrů čtvereční v širším centru města, jako je například Smíchov, Vršovice či Holešovice, činí zhruba 18 tisíc korun měsíčně bez poplatků za spotřebu a služby, což odpovídá 260 korun za metr čtvereční.
Je pravda, že ceny pronajímaných bytů se vrátily o několik let zpět? Stále klesají, nebo se už trend obrací?
Ceny nájemního bydlení klesly meziročně o deset procent, v centru města až o 20 procent. V současné době ceny bytů stagnují.
Jak dlouho takto výhodné ceny vydrží, vyplatí se právě teď vzít si dlouhodobý pronájem bytu v Praze?
Ano, v současné době se určitě dlouhodobý pronájem vyplatí. Nečekáme, že ceny nájmů budou v budoucnu významně klesat.
Zatímco v evropských metropolích tvoří nájmy i více než 80 procent trhu, v českém hlavním městě je podíl nájemného bydlení jen okolo jedné třetiny. Čím si to vysvětlujete?
V Praze je ještě oproti ostatním částem České republiky nadprůměrný podíl nájemního bydlení, tedy 32 procent oproti 22 procentům, což je způsobeno vysokými cenami bytů a strukturou zástavby. Ve srovnání s evropskými metropolemi jde však o velmi nízké číslo.
V Evropě obecně je nájemní bydlení využíváno mnohem častěji. Důvodem přitom není jen obtížná dostupnost bytů s ohledem na vysoké ceny, ale i další výhody, které nájemní bydlení přináší – vyšší flexibilita, možnost bydlení v lepší čtvrti či ve větším bytě za dostupných nákladů a podobně.
A proč to tak v Česku nefunguje také?
V případě České republiky, ale i dalších východoevropských zemí je tato situace dána transformačním vývojem po roce 1990. V této době získalo mnoho dnešních vlastníků nemovitost během porevoluční privatizace, kdy se města zbavovala bytového fondu a nájemníkům nabízela předkupní právo. Noví majitelé tak mohli získat byt za velmi nízkou cenu.
A další důvody?
Nezájem o nájemní bydlení v České republice je také způsoben mimo jiné nízkou kvalitou nájemních bytů. V Německu a Rakousku vlastní díky poválečnému vývoji velké množství nájemních bytů města nebo také institucionální investoři. V České republice je zatím minimální počet institucionálních nájemních projektů, které mívají nadstandardní vybavení a poskytují nájemníkům komplexní služby.
Tato situace se pozvolna začíná měnit. Očekáváme, že podíl nájemního bydlení bude z důvodu rostoucích cen a zvyšující se nedostupnosti vlastního bydlení stoupat. Investoři věří, že se v dlouhodobém horizontu budou trendy v bydlení v Praze přibližovat západním trhům, ale nepředpokládáme, že se podílem nájemního trhu někdy zcela vyrovnáme našim západním sousedům.
To jsou ale povídačky . Aby jsem šel do nájmu , musí mě to něco přinášet (láci) . Tudíž nové bydlení by muselo mít lepší kvalitu , více metru čtverečních . Jenže ono je to naopak . Vše brutálně zdražuje , byty se zmenšují (za hodně peněz málo muziky) .
Už dnes je 0,5 milionu nemovitostí prázdných a lidé spekulují na rust cen (uložení hodnot) . Nepotřebují ani pronajímat . Z bydlení se tak stala investice a postrádá využití (kapitál se musí točit) . Což nás poškozuje – nevyužitý ekonomikcký potenciál . navíc bydlení je základ životní urovně (skanzen)