Anebo také nemusela. Sjednocená levice, přestože v letních parlamentních volbách získala nejvíce křesel, totiž nemá dost hlasů na to, aby svou hrozbu mohla naplnit. Barnier je zkušený politik (v minulosti např. dojednával za celou EU brexit, pozn. aut.), jehož jmenování do úřadu v průzkumech ocenila polovina Francouzů – a to nejen kvůli jeho image zkušeného a kompetentního politika.
V předčasných parlamentních volbách letos v létě zvítězila levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) s 188 mandáty, čímž porazila Macronovo centropravicové liberální uskupení, které získalo 161 mandátů. Významný zisk zaznamenalo i nacionalistické Národní sdružení Marine Le Penové, které získalo 142 mandátů. V důsledku toho žádná strana nemá většinu, což vede k politické nejistotě.
Levice tak podněcuje protesty a mobilizuje své voliče do ulic, už proto, že se stále nemůže smířit s tím, že ačkoliv volby vyhrála, její kandidát na premiéra nestanul v čele vlády. Tuhle situaci známe i z tuzemských luhů a hájů; jen s tím rozdílem, že na náměstí dokážou své voliče vytáhnout především představitelé extrémní pravice, která ale v novodobých dějinách Česka žádné volby nevyhrála.
Za ideálních okolností by levicová Nová lidová fronta mohla při svržení Barnierovy menšinové vlády hledat spojence na opačném konci politického spektra u krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, avšak, jak upozornila agentura Reuters, „ta nemá skutečný zájem na tom, aby spravovala ještě větší nepořádek, jenž by mohl poškodit její naděje na prezidentský úřad v roce 2027“.
Ideální okolnosti, jak ostatně dokládá příběh Le Penové a Národního sdružení (předtím Národní fronta, jejíž vedení převzala po svém otci Jean-Marie Le Penovi), v politice vlastně neexistují, a pokud ano, pak se jim říká „štěstí“ či „náhoda“. V pondělí totiž v Paříži začíná soud, který političku a dalších 26 osob viní ze zpronevěry finančních prostředků Evropského parlamentu.
Marine Le Penová, jejíž šance na zvolení prezidentkou v roce 2027 v průzkumech rostou, a její strana jakékoli pochybení popírají. Jak připomněla agentura Reuters, soudní proces má trvat sedm týdnů. Pokud budou obžalovaní shledáni vinnými, hrozí jim deset let vězení a pokuta ve výši jednoho milionu eur. Tím největším trestem by se ale mohl stát zákaz výkonu veřejné funkce až na pět let.
Podle komentátorů po měsících zmatků od chvíle, kdy prezident Emmanuel Macron vyhlásil předčasné volby, nyní v zemi galského kohouta panuje „křehká stabilita“. „Francouzi nemají rádi chaos. Nejsme tu proto, abychom vyvolávali chaos, jsme pragmatici. Raději bychom mluvili o problémech a budoucnosti Francouzů,“ vysvětlil v narážce na proces Laurent Jacobelli, mluvčí RN.
Premiér Barnier se mezitím snažil Le Penovou uklidnit a neutralizovat její moc nad existencí svého menšinového centropravicového kabinetu tím, že do ní jmenoval některé ministry, kteří sdílejí postoje nacionalistů v otázce imigrace a kriminality. Ministr vnitra Bruno Retailleau je podle francouzských médií jedním z nejpravicovějších ministrů současné vlády.
Na nedávno odhalenou vraždu mladé studentky marockým přistěhovalcem, který měl být ze země vyhoštěn, leč nedošlo k tomu, reagoval: „Pokud je třeba změnit pravidla, změňme je.“ Podle něho je úkolem veřejných činitelů, aby zajistili zlepšení výkonu spravedlnosti a ochránili bezpečí Francouzů. Čímž současně potvrdil postoj krajní pravice, která naléhá na přitvrzení migračních pravidel.
„Stabilita nové vlády je založena na jakési rezignaci levice a na tom, že RN nemá zájem na okamžitém svržení Barnierova kabinetu. Chtějí se v klidu připravit na vládnutí. Nadcházející proces zabrání Marine Le Penové urychlit převrat, po kterém volá, ale který ve skutečnosti nechce,“ myslí si Pouria Amirshahiová, poslankyně za stranu Zelených z levicové aliance, která v létě vyhrála ve Francii volby.
Kromě imigrace, vzrůstající kriminality a zhoršené bezpečnosti trápí Francii také slabá ekonomika. Návrh rozpočtu na rok 2025, který musí tamní zákonodárci obdržet nejpozději v polovině října, představuje první skutečnou zkoušku Barnierovy vlády. Nový ministr financí Antoine Armand a ministr rozpočtu Laurent Saint-Martin musí najít miliardy eur, aby překlenuli větší než očekávaný deficit.
Očekávají se jak výdajové škrty, tak zvýšení daní a náročné diskuse, zejména proto, že Francie je pod tlakem EU a dluhopisových trhů. Podle serveru Politico Barnierova vláda ve snaze vyrovnat rozpočet zvažuje zvýšení daní pro velké firmy (dočasná daň z nadměrných zisků velkých korporací) a plánuje také daň na zpětné odkupy akcií a snížení daňových výhod pro krátkodobé pronájmy nemovitostí.
