Zatímco loni směřovalo na dětský běžný účet v průměru 742 korun, letos to je jen 649 korun, tedy o dvanáct procent méně. Tomuto trendu se vymykají pouze teenageři ve věku 15 až 17 let, kterým se kapesné přece jen mírně zvýšilo. Klesají rovněž příspěvky na spořicí dětské účty, z loňských průměrných 7 758 korun měsíčně je letos jen 5 463 korun.
„Průměrný loňský příspěvek na účet hodně odrážel věk: U dětí do jedenácti let byl 664 korun, ve věku dvanáct až čtrnáct let byl 728 korun a u nejstarších mezi patnácti a sedmnácti lety byl 823 korun.
Nejde ovšem jen o kapesné, ale nejspíš i o příspěvky na další věci, které si děti a dospívající hradí mnohdy sami, jako je například doprava nebo nárazové platby,“ řekla Lucie Brunclíková, ředitelka komunikace Banky Creditas.
„Když jsme srovnali průměrné příjmy na dětských účtech za prvních pět měsíců loňského a letošního roku, ukázalo se, že u dětí do čtrnácti let došlo k významnému poklesu, zatímco u starších se příjem o sedm procent zvýšil. To může souviset právě s tím, že ti si z účtu hradí třeba dopravu či školní obědy, které od února zdražily,“ dodala.
Mínus 30 procent
Významně méně peněz než loni dostávají děti také na spořicí účty, meziročně se průměrný měsíční vklad snížil o 30 procent. To je podle bankéřů zajímavé v porovnání s „dospělými“ spořicími účty, kde se finanční přítoky v rámci dostupné rezervy meziročně téměř nezměnily.
Za co děti a teenageři nejčastěji utrácejí, mapovala Banka Creditas již dříve. Ve všech věkových kategoriích vede občerstvení (39 %), starší děti a dívky si také kupují oblečení (27 %), kluci zase rádi utrácejí za hry na mobil či konzole a doplňky k nim (10 %).
Z dotazování také vyplynulo, že až 85 procent dětí a teenagerů, kteří mají účet, ho ovládá přes mobil nebo s ním má propojenou platební kartu. Bezhotovostní styk mezi dětmi obecně nad papírovými penězi vyhrává. Hotovost častěji při placení používá jen 38 procent dětí. Teenageři tak přecházejí na bezhotovostní svět výrazně rychleji než dospělí.
Bez kapesného
Mnohým dětem se sice kapesné snížilo, i tak ale mohou být rádi, že aspoň nějaké peníze dostávají. Podle průzkumu z loňského podzimu, který pro poskytovatele půjček Provident Financial uskutečnila agentura Ipsos, totiž mnozí rodiče svým nedospělým potomkům žádné finanční přilepšení nedává.
U starších dětí ve věku 16 až 18 let, kde se bez kapesného musí obejít 43 procent děvčat a chlapců. U dětí mezi 12 až 15 lety je to 34 procent a mezi sedmi a 11 lety 45 procent. Školní děti obvykle dostávají na měsíc jen pár stokorun.
Průzkum také ukázal, že důležitost spoření vysvětluje svým dětem 60 procent rodičů. Na druhou stranu 17 procent dospělých neučí své potomky hospodařit s penězi vůbec. Podle expertů je kapesné ideálním prostředkem k osvojení dobrých finančních zvyklostí pro děti.
„Kapesné by však nemělo sloužit dětem pouze na přilepšení. Je to škola hrou, prostřednictvím níž můžeme děti naučit základní finanční dovednosti. I když je nyní finanční situace řady rodičů složitá, rozhodně jim doporučujeme, aby alespoň nějaké kapesné dětem dávali pravidelně.
Pokud jim kapesné dočasně sníží, děti spíš pochopí vážnost situace a potřebu přemýšlet o tom, za co peníze utratí,“ řekl David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
