Na prvních třech místech se nepřekvapivě umístily velké významné společnosti: Energetické firmy, automobilky, banky. Absolutním vítězem se stala Skupina ČEZ, a to s obrovským náskokem. V uplynulém roce odvedla na dani více než 24,5 miliardy korun. U druhé Škody Auto to bylo „pouze“ něco přes 5,5 miliardy.
Bronzovou příčku obsadila společnost EP Commodities, která se specializuje na obchodování s energetickými komoditami, tranzitními a skladovacími kapacitami. V roce 2023 odvedla na daních více než 4,5 miliardy.
Banky odvedly miliardy
Příliš pozadu nezůstaly ani banky: Komerční banka zaplatila bezmála 4,5 miliardy korun, Česká spořitelna zhruba 4,4 miliardy, Raiffeisenbank více než 2,6 miliardy, UniCredit Bank téměř 1,7 miliardy, J&T Banka přibližně 1,5 miliardy a Československá obchodní banka více než jednu miliardu korun.
V nejlepší dvacítce jsou například ještě Hyundai (3,3 mld.), Lesy České republiky (2,5 mld.), T-Mobile (1,8 mld.) nebo Plzeňský Prazdroj (1,2 mld.). Z dvaceti firem odvedlo aspoň jednu miliardu korun osmnáct. Jen společnosti Cetin a Energetický a průmyslový holding zůstaly kousek pod miliardovou hranicí.
„Všem oceněným patří poděkování za významný přínos do státního rozpočtu, který umožňuje financovat veřejné služby, ať už školství, zdravotnictví či dopravní infrastrukturu. Nejen k těmto společnostem, ale i k menším podnikatelům se musí stát chovat partnersky, proklientsky a s respektem. A naopak tvrdě zasahovat tam, kde odhalíme úmyslné krácení daní,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Státu chybí stovky miliard
Státní rozpočet očividně větší příjmy potřebuje, jak ukazují data ministerstva financí za prvních pět měsíců letošního roku. Ke konci května dosáhla schodek ve výši 210,4 miliardy korun, přičemž ke konci dubna to bylo 153,1 miliardy.
Deficit za prvních pět měsíců je třetí nejhlubší od vzniku Česka, loni byl rekordních 271,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy do konce května dosáhly 721,1 miliardy korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 9,1 procenta. Výdaje za prvních pět měsíců činily 931,5 miliardy korun, meziročně byly o 0,1 procenta nižší.
„Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období,“ uvedl ministr Stanjura.
Upozornil na to, že červen a červenec bývají zpravidla přebytkové díky čtvrtletním zálohám daně z přidané hodnoty (DPH) a splacených daní velkých firem. „Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“ dodal.
Obce ve velkém přebytku
Mnohem lépe na tom jsou s financemi obce, jak ukázala analýza, kterou faei.cz poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Jejich hospodaření (bez započtení Prahy, pozn. aut.) skončilo v roce 2023 s přebytkem 26,4 miliardy korun.
Vyššího přebytku dosáhly obce za posledních dvacet let pouze v roce 2016. Obce hospodařily s příjmy ve výši 352,3 miliardy korun a výdaji ve výši 325,9 miliardy. Jejich úspory se meziročně zvýšily o 13 procent na více než 200 miliard korun, zatímco dluh se snížil o tři procenta na necelých 52 miliard.
Společnosti CRIF – Czech Credit Bureau vycházela ve své analýze z dat na portálu informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí. Jejich příjmy se v roce 2023 zvýšily o 35,1 miliardy korun, tedy o 11 procent, avšak výdaje vzrostly jen o šest procent.
„Za vysokým kladným saldem v rozpočtu obcí je nejen inflace, ale i skutečnost, že odhad výnosů tří daní, které státní rozpočet sdílí s obcemi, byl na rok 2023 podhodnocený. Sdílené daně přitom představují téměř dvě třetiny příjmů obcí.
Nižšímu odhadu sdílených daní obce přizpůsobily svou výdajovou politiku. Vyšší příjmy oproti schválenému rozpočtu v průběhu roku nevyužily, ale odložily stranou,“ řekla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
