Převzetí GLS se z hlediska mediálního zájmu „krčí“ ve stínu akvizice mnohem letitější a známější značky, tedy Royal Mail. Přitom z hlediska Křetínského byznysu může být daleko perspektivnější právě akvizice GLS. Ta dnes působí ve 40 zemích světa, včetně Česka, a může zažívat další růst na vlně rozmachu e-commerce.
Zatímco britská královská pošta, Royal Mail, datuje svůj zrod do roku 1516, GLS je o 473 let mladší. Začínala roku 1989 v Západním Německu coby German Parcel. Britská Royal Mail ji získala o deset let později, kdy byla současně založena právě GLS (Global Logistics Systems), čili pokračovatelka German Parcel.
Na svém původním trhu, německém, je dnes GLS čtvrtou největší zásilkovnou. Německý trh je přitom v zásilkovém odvětví největší v Evropě.
Křetínský má tedy zřejmě spadeno na ovládnutí dalších evropských zásilkoven, aby tak využitím synergií tvořil klíčového evropského, ba potenciálně světového hráče v tomto perspektivním oboru.
Vždyť když letos v dubnu Financial Times jako první přinesly informaci, že Křetínský hodlá ovládnout Royal Mail, rostly nejen akcie IDS, o 26 procent, nýbrž také akcie nizozemské pošty PostNL, a sice o šest procent. V ní Křetínský vlastní takřka 29,5 procenta, a to skrze lucemburskou investiční firmu Vesa Equity Investment, v níž má vedle něj menší, čtvrtinový podíl další miliardář, Slovák Patrik Tkáč.
PostNL přitom ovládá zhruba šedesát procent lukrativního nizozemského zásilkového trhu, je na něm jasnou jedničkou, umisťuje se i před takovými jmény, jako je DHL či DPD. Je dost dobře možné, že i ji chce Křetínský většinově či zcela ovládnout.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
