Být kuřákem je velice nákladné. Při průměrné ceně balení cigaret pohybující se okolo 90 korun vydají kuřáci při spotřebě 20 a více krabiček za měsíc minimálně 1800 korun, za rok je to pak nejméně 21 600 korun.

„Jedná se o nemalou částku, která už znatelně zasáhne do rodinného rozpočtu. Pokud v domácnosti jsou dva náruživí kuřáci, pohybujeme se na částce blížící se čtyřem tisícům korun za měsíc. Kdyby si kuřák dané peníze ukládal na zcela běžné stavební spoření, tak každým rokem dosáhne nejenom na státní příspěvek v plné výši, tedy na 2000 korun, ale ještě se mu částka zúročí,“ zdůrazňuje Michal Cibulka, analytik finančního plánování Broker Consulting.

Ještě více by kuřáci zhodnotili peníze v případě pravidelných investic. Často totiž kouří i několik desítek let, a kdyby zvolili pravidelné investice, mohli by během deseti let při investici ve výši 1800 korun, zhodnocení okolo 4 procent mít 265 050 korun, během dvaceti let už je to 660 194 korun a za třicet let při stejných podmínkách dokonce 1 249 289 korun.

„Za třicet let tak silný kuřák prokouří zajištění na penzi. Kalkulovat s tím, že se důchodu kvůli možným zdravotním komplikacím ani nedožije, je velmi krátkozraké,“ vypočítává metodik Cibulka z Broker Consulting a doplňuje: „Hodně silní kuřáci, kteří vydají za svou neřest minimálně 3000 korun měsíčně, by místo kouření mohli mít při stejném úročení za 30 let naspořeno přes dva miliony, přesně 2 082 000 korun. A to už je slušné zajištění na důchodová léta.“

Každý osmý kuřák neví, kolik ho zlozvyk stojí

Třetina dotazovaných uvedla, že za cigarety vydají měsíčně více než 2000 korun, každý osmý kuřák dokonce více než 3000 korun. Zhruba stejný počet, tedy 12 % kuřáků dokonce ani netuší, kolik za svoji neřest vydá.

„To jsou hodně znepokojivá zjištění. Pokud kuřáci nemají přehled, kolik za cigarety vydají, lze předpokládat, že nemají přehled ani o dalších výdajích a stěží dokážou udržet vyrovnaný rodinný rozpočet,“ shrnuje Cibulka a dodává: „Právě to, že lidé nemají výdaje pod kontrolou, často vede k pocitu, že nemají nikdy dostatek peněz. Velice snadno mohou zabřednout do dluhů, protože nejprve vydají peníze za svou závislost a teprve následně řeší i další potřeby.“

Kromě peněženky má kouření dopad zejména na zdraví. Poslední údaje Národního registru hospitalizovaných mluví o tom, že ročně na následky tohoto zlozvyku zemře v tuzemsku 15 až 16 tisíc lidí. Zdravotní komplikace, případně úmrtí se netýkají jen kuřáka, ale mají dopad na celou rodinu. Úmrtí či dlouhodobá léčba živitele rodiny znamená trvalé či mnohaměsíční snížení příjmů.

„Závažná onemocnění s sebou přinášejí trvalé následky spojené často s invaliditou, a tudíž trvalým snížením příjmů. Zejména na pojištění invalidity, a to ve všech stupních, se lidé často zapomínají pojistit. Přitom právě rizikové skupiny, jako jsou kuřáci, by toto riziko podceňovat rozhodně neměly,“ varuje Ivana Brabcová, analytička životního pojištění Broker Consulting.

*Průzkum byl realizován v březnu 2018, N=1050, pravidelní kuřáci ve věku 15 až 70 let. Průzkum realizovala společnost Broker Consulting přes aplikaci Instant Research společnosti Ipsos.