Lakomí jsou v Olomouci, Skoupí v Brně. „Skrblíků“ je podle příjmení nejvíce na Moravě

Když císař Josef II. vydal roku 1786 Patent o dědické posloupnosti, podle nějž bylo příjmení dědičné po otci, vznikala mnohdy díky škodolibosti úředníků monarchie nejrůznější jména. Za všechny jmenujme třeba Skočdopole. Mezi soudobými příjmeními ale nenajdete příjmení jako Lakomec, Skrblík, Hamoun, Držgrešle, Hamižník, Krkoun, Škudlil či Šetrný nebo Chamtivý. Přesto je českých příjmení, která se vztahují k lakotě či lakomosti více než dost. A zdaleka nejčastější jsou v moravských krajích.

Synonymem lakoty je bezesporu Strýček Skrblík z kresleného seriálu W. Disneyho. Foto: wikipedia.org

Tipli byste si, kolik žije v Česku Lakomých? Podle oficiálních statistik jich bylo ke konci roku 2016 přes dvanáct set – 622 mužů a 611 žen. Více než polovina všech nositelů a nositelek tohoto příjmí bydlí v Olomouckém kraji (648) a pětina všech tuzemských Lakomých má adresu v Olomouci. Největší koncentrace Lakomých vzhledem k počtu obyvatel je ale v městě Litovel (112 mužů a žen). Že má příjmení Lakomý/Lakomá moravské kořeny, dokazuje i jeho rozšířenost v dalších částech republiky: V Moravskoslezském kraji jich žije asi 15 %, v Plzeňském kraji bydlí jen osm Lakomých.

Mezi velmi vzácné patří příjmení Lakomčík. Ve statistikách jsme se dopátrali jen ke dvěma mužům na Pardubicku, žena s příjmením Lakomčíková nežije žádná. Vzhledem k četnosti tohoto „priezviska“ na Slovensku lze dovozovat, že nejde o původní české příjmení. Podobně tomu může být u příjmení Geizer (Geiz – německy lakota), které je skutečně ojedinělé. Jeho jediný nositel v celé ČR žije v Praze.

LAKOTA VE SLOVANSKÝCH ZEMÍCH

Příjmení Lakota/Lakotová nás opět zavádí na Moravu a do Slezska. Nejvíce ze všech 144 Lakotů v ČR (mužů a žen) bydlí ve třech moravských krajích – Jihomoravském (cca 37 %), Moravskoslezském (asi 22 %) a Zlínském (kolem šesti procent).  Zajímavostí je, že v tom posledním z moravských krajů – Olomouckém – žije jen jeden nositel toho příjmí a žádná žena…

Stojí za zmínku, že příjmení Lakota se vyskytuje i v jiných slovanských zemích – na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Ukrajině, Bělorusku a Rusku. A vzhledem k emigračním vlnám v minulosti také ve Spojených státech, kde je ale „česká stopa“ obtížně dohledatelná mimo jiné i proto, že Lakotové jsou příslušníci některého ze siouxských kmenů hovořících lakotským dialektem.

SKOUPÝCH JE NEJVÍCE V BRNĚ

S příjmením Skoupý/Skoupá je to podobné jako s Lakomými. Mužů v Česku žije 623, žen 647 a 55 % jich má adresu v Jihomoravském kraji. Nejvíce jich bydlí v Brně a nejfrekventovanější je toto příjmení v oblasti Blanska.

Dále existují varianty jako Skupa/Skupová (76 lidí, nejvíce v Jihomoravském a Jihočeském kraji), Skúpa/Skúpá (jen šest mužů a osm žen na Moravě, nejvíce v Židlochovicích), Skůpa/Skůpová (124 lidí, z nichž polovina je z Jihočeského kraje), Skupý/Skupá (pouze jeden muž a dvě ženy v Praze), Skúpý/Skúpá (16 lidí jen na Moravě s „epicentrem“ hustopečské oblasti). Podobně málo frekventované je příjmení Skoupa/Skoupová – v ČR jich žije jen devět a nejvíce v oblasti Jindřichova Hradce.

Podle profesorky Dobravy Moldanové, autorky výkladového slovníku českých příjmení, je původ příjmení Skupa odvozen z přídavného jména skoupý, přičemž první známá zmínka pochází z roku 1626. Dle tohoto zdroje mezi příjmení, která nás zajímají, patří Skuplík (nářečně na Kyjovsku přídavné jméno skúplý = skoupý). Mužů s tímto příjmením je u nás 29, žen je o jednu více. Asi 85 procent všech Skuplíků žije v Moravskoslezském kraji a jejich „baštou“ jsou Kravaře. A také příjmení Skoupil/Skoupilová (239 mužů, 269 žen) je výrazně moravské. Na 80 procent mužů a 75 procent žen bydlí na Moravě.

Podobně je tomu u zdrobnělého příjmení Skoupilík/Skoupilíková. Vzhledem k ostatní populaci je toto příjmení nejfrekventovanější u mužů v oblasti Vizovic (3 z 11), totéž platí i pro ženy, ale ve Vizovicích bydlí jen jedna a polovina ze všech Skoupilíkových  má adresu v oblasti Frýdek-Místek.

MORAVSKÁ PŘÍJMENÍ

Skupin (54), Skupina (57) a Skupinová (120) tvoří další skupinu souvisejících příjmení. Nejvíce zvonků se jménem Skupin je opět v Moravskoslezském kraji (přes 70 %), mužské příjmení Skupina je podle statistik jen na adresách v moravských krajích, opět nejvíce v Moravskoslezském (55 %).

I další varianty tohoto příjmení jsou výskytem především moravské. Více než dvě třetiny lidí, kteří se jmenují Skupeň/Skupeňová bydlí v Moravskoslezském kraji (28 mužů, 18 žen), příjmení Skupien/Skupienová (51 mužů a 48 žen) se opět nejčastěji vyskytuje v témže kraji (více než 70 %).

I u dalšího příjmení zůstáváme v témže kraji – Skupiénovi jsou jen tři (dva muži a jedna žena) a bydlí v oblasti Frýdek-Místek. Třicet z jednatřiceti mužských nositelů příjmení Skupień je z moravskoslezského kraje, u žen je to 15 ze 17. Skoro polovina ze všech lidí s tímto příjmením žije v lokalitě Jablunkova. A konečně se dostáváme k další variantě příjmí, a sice Skupieň/Skupieňová (24 mužů, 30 žen), jehož je nejčastější výskyt v Třinci a okolí.

HANCO SKUDLA MÁ STÁLE POTOMKY

Zmínili jsme hned v úvodu, že v Česku nežije nikdo, kdo by se jmenoval Škudlil. Existuje ale celá řada příjmení, odvozených od slova „škudlit“ nebo od něj odvozených. Profesorka Moldanová uvádí první známou zmínku z roku 1378 (Hanco Skudla), ale současně upozorňuje na staročeské slovo „škudla“ ve významu plech či destička.

Nesporným faktem je, že potomci H. Skudly žijí i dnes. Ale jen v západočeských Nýřanech a v Plzni. Z patnácti lidí se jménem Skudla/Skudlová bydlí v západočeské metropoli jen dva, ostatní mají adresu ve zmíněné hornické obci. U příjmení s háčkem, tedy Škudla/Škudlová, je lokalizace bez dalšího podrobnějšího zkoumání obtížná. Čtyři z devíti Škudlových lze nalézt v oblasti Domažlic, a po dvojicích pak v jihočeských Vodňanech a severomoravské Orlové. Příjmení Škudlik, Škudliková mají jen čtyři lidé a všichni jsou z brněnské oblasti. Variantu Škudlík/Škudlíková najdeme opět jen v Brně a blízkém Tišnově (2 muži, pět žen).

KDYŽ JE NĚKDO ŠKOUDRNEJ

Příjmení Škudrna je oproti tomu mnohem četnější – má jej 69 mužů a 77 žen, z nichž více než polovina bydlí v Plzeňském kraji. Mají v něm adresu také tři z pěti lidí, kteří se jmenují Škudera (celkem v ČR 13 mužů a stejný počet žen). To, že je někdo „škoudrnej“, přitom podle prof. Moldanové znamenalo na Prachaticku, že je „skoupý“.

Škoudlilovi čítají v ČR 28 lidí, jsou genderově vyvážení a navíc přesně polovina z nich má v občance napsáno bydliště v oblasti Havlíčkova Brodu. Podobné příjmení Škoudlín/Škoudlínová má 25 obyvatel a nejvíce jich žije v Pardubickém kraji a v Praze. Jen na Pardubicku, přesněji řečeno pouze v oblastech Holice a Litomyšl, lze dohledat nositele příjmení Škrba a Škrbová (8 mužů, 5 žen).

A ZNOVU MORAVA

Z dnes již nepoužívaného osobního jména Skrbmír zřejmě vzniklo příjmení Skrbek, které má téměř 600 lidí v Česku (287 mužů, 294 žen) a nejvíce v Libereckém kraji (oblast Semily a Jičín). Příjmení Skrbel/Skrbelová (18 lidí) – pocházející ze slova škrblit – nás opět směřuje na severní Moravu a do oblasti Kravaře (viz Skuplík). Jen jeden zvonek s mužským příjmím není v této oblasti, nýbrž v Ostravě. Škrbelů je v ČR 22, nejvíce z nich žije v Ostravě, ale nejčastější se toto příjmení vyskytuje ve Frenštátu pod Radhoštěm. Škrbelová (11 žen) tam nežije ani jedna.

PSALI JSME:

SERIÁL: Boháčů je v ČR ani ne pět tisíc. Majetných do dvaceti. Zámožných jen pět
SERIÁL: Chudých je v Česku a na Moravě něco přes tisícovku. A nejméně v Libereckém kraji
SERIÁL: Žebráků najdete nejvíce na Ostravsku. Žebráčkové žijí jen na Moravě
SERIÁL: Bída? Nejčastěji na zvoncích na Moravě
SERIÁL: Drahota? Hlavně ve středních Čechách a v Praze

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.