Cholesterol zastává v našem životě zásadní “dvojroli”. Na jedné straně je pro organismus nezbytný, protože se podílí na tvorbě buněčných membrán a je potřebný pro produkci steroidních hormonů, vitamínu D a dalších důležitých funkcí. Na straně druhé jeho nadměrné množství v krvi (zejména pak „zlého“ LDL cholesterolu) způsobuje kornatění tepen (aterosklerózu), které vede k zužování cév a následným zdravotním komplikacím. K těm nejčastějším patří srdeční infarkt a cévní mozková příhoda.

Jak tedy najít správnou hranici mezi tím, kdy cholesterol tělu prospívá a kdy už je ho příliš? „Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Rizikovější skupiny (například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici) by se měly pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže. Obecně ale platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší. Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu (produkce steroidních hormonů či žlučových kyselin),“ uvádí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu. „Vhodnost nízké hladiny cholesterolu je logická i z pohledu evoluční biologie. Původní lovec mamutů žil s velmi omezeným přístupem k živočišné stravě a tím i s nízkou hladinou cholesterolu. Posledních 50 let si naopak užíváme blahobytu se zvýšeným množstvím (nejen) živočišné stravy, ale naše po předcích zděděné a v minulosti jednoznačně výhodné nastavení metabolismu se nezmění během několika dekád,“ dodává.

Ledacos můžeme ovlivnit sami

Na vznik závažných onemocnění má vliv více faktorů. Patří k nim zejména genetické predispozice, věk, pohlaví, ale také životní styl. Zatímco první tři jsou dané a nic s nimi nezmůžeme, vhodnější životní styl si můžeme nastavit sami. V případě cholesterolu se většinou jedná právě o tuto kategorii. Pokud máme tedy alespoň určitou moc ovlivnit svůj zdravotní stav, měli bychom toho využít. V první řadě je důležité si hladinu cholesterolu kontrolovat. To je snadno splnitelné při pravidelných preventivních prohlídkách u praktického lékaře, na kterou má každý nárok ze zákona jednou za dva roky. V rámci nich jsou do 40 let věku hladiny cholesterolu kontrolovány jednou za 10 let a poté jednou za 5 let. Bohužel ale většina Čechů preventivní prohlídky zanedbává zcela, chodí na ně pouze 44 % lidí.

Když jídlo léčí

Kromě lékařské péče přispívá ke správné hladině cholesterolu v krvi zdravá životospráva a dostatek pohybu. „Důležitou roli v jídelníčku hrají zejména tuky, které by měly tvořit maximálně 35 % z celkového energetického příjmu, tedy zhruba 70 g denně. Podstatné je jejich složení. Přínosnější jsou tuky s převahou nenasycených mastných kyselin, ty jsou obsaženy v rostlinných tucích a olejích (s výjimkou těch tropických), rybách a ořeších. Omezit bychom měli naopak tuky plné nasycených mastných kyselin. Najdeme je v másle, sádle, uzeninách, tučném mase, tučných mléčných výrobcích a v jemném a trvanlivém pečivu, zejména druhů s polevou či náplní,“ vysvětluje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka a místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče, z.s. Je proto dobré zaměřit se nejen na množství přijímaných potravin v průběhu dne, ale především na jejich složení a kvalitu. V neposlední řadě je třeba vědět, jak jednotlivé potraviny zpracovat. „V rámci doporučení je důležité pracovat i s finančními či časovými limity každého pacienta/klienta, ale také s jejich chuťovými preferencemi a ‚kulinární gramotností‘. Mnohdy je třeba konkrétními radami, jak upravit jídelníček, bořit stále ještě častý mýtus, že dietní strava nemůže být chutná a kulinární zážitky se při ní vylučují,“ dodává Věra Boháčová, DiS.

Že zdravé jídlo nemusí být nutně bez chuti, potvrzuje i šéfkuchař Tomáš Kalina: „Při vaření není potřeba používat nadbytečné a škodlivé ingredience. Příroda pro nás stvořila potraviny, které dodávají našemu tělu nejprospěšnější hodnoty a zároveň samy o sobě dobře chutnají. Osobně preferuji při vaření jednoduchost, přirozenou chuť jednotlivých surovin a jídlo maximálně občas zlehka osolím.“