
Výdaje byly v lednu meziročně nižší o 0,5 miliardy korun (-0,3 %). Oproti loňsku rostly transfery příspěvkovým organizacím (+8,2 mld. Kč) a rozpočtům územní úrovně (+3,6 mld. Kč), kde se odrazilo předfinancování vysokých škol, které loni proběhlo z velké části až v únoru, respektive vyšší dotace regionálnímu školství.
Vzrostly i váhově nejvýznamnější sociální dávky (+2,6 mld. Kč), kde se promítla především řádná valorizace starobních důchodů. To více než kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, především v důsledku ukončení zastropování cen elektřiny.
Příjmy letos v lednu meziročně vzrostly o 14,3 miliardy korun (+9,7 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+3,9 mld. Kč), a DPH (+3,7 mld. Kč).
Dynamika obou položek naznačuje, že na začátku letošního roku (i s přihlédnutím k některým technickým efektům daným legislativními změnami, pozn. aut.) pravděpodobně pokračoval solidní růst mezd, který se odrážel v oživování spotřebitelské poptávky.
Schodek státního rozpočtu by se letos měl zmírnit z loňských 271,4 miliardy korun na 240 miliard. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) tak letos očekáváme zúžení schodku veřejných financí na 2,3 procenta po loňských 2,7 procenta. I nadále tedy bude hospodaření výrazně lepší než průměr EU.
Působení fiskální politiky na ekonomiku bude v letošním roce podle našeho odhadu zhruba neutrální po loňské restrikci související s konsolidačním balíčkem. Očekáváme, že celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu HDP v příštích letech mírně vzroste, avšak postupně se bude stabilizovat. Platná zákonná úprava totiž zavazuje v konsolidaci veřejných financí pokračovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)