Patří se dodat, že video Greenpeace se stalo nejvirálnějším v celé historii organizace a během kampaně, která běžela na internetu po tři měsíce, více než milion lidí podepsal petici, která usilovala o zamezení plánované těžby ropy v Arktidě. Lego sice kritizovalo taktiku Greenpeace, že útočí Shell přes zástupný cíl, avšak reputační riziko bylo příliš velké a k prodloužení spolupráce s těžaři již nedošlo.
Závěrečná tečka vzájemné spolupráce tak proběhla na tuzemských pumpách v roce 2014, kdy si motoristé na stanicích Shell mohli zakoupit při tankování nejméně 30 litrů jednu z celkem sedmi stavebnic Lega, Shell a Ferrari už za 49 korun. Dnes, tedy po deseti letech, je zhodnocení celé kolekce zhruba kolem 200 procent. Na tuzemských bazarech se dá tato sada pořídit za devět set až tisíc korun.
S trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že nejprve Lego skončilo se společností Shell a teď chce skoncovat i s ropou. Na výrobu svých plastových kostiček totiž dánský výrobce používá plast zvaný ABS (akrylonitrilbutadienstyren), který se vyrábí z ropy. Pro výrobu jedné tuny ABS jsou zapotřebí asi dvě tuny ropy.
Vzhledem k odhadům, že Lego na výrobu svých produktů spotřebuje ročně přibližně 60 000 tun plastu, znamenalo by to, že firma ročně spotřebuje asi 120 000 tun ropy na výrobu plastů pro své výrobky. Oproti dříve používané regenerované celulóze je ABS odolnější proti otěru, ale i jeho éra končí. Výrobce hraček minulý týden informoval, že s fosilními palivy do roku 2032 končí.
Podle lobbistické skupiny PlasticsEurope se přibližně 90 procent všech plastů vyrábí z primárních fosilních paliv. Společnost Lego, která ročně prodá miliardy plastových kostek, v minulém desetiletí testovala více než 600 různých materiálů, aby vyvinula nový materiál, který by do roku 2030 zcela nahradil kostky na bázi ropy. Úspěch těchto testů byl ale omezený.
Až nyní, na konci srpna, Lego bez bližších podrobností uvedlo, že podepsalo dohody s výrobci obnovitelného a recyklovaného plastu, aby si zajistilo dlouhodobé dodávky tohoto materiálu a mohlo tak nahradit fosilní paliva používaná při výrobě svých charakteristických kostek. Má to ale háček. Trh se „zelenými“ plasty je zatím v plenkách.
Mimo jiné proto, že většina dostupných surovin se používá pro výrobu dotované bionafty, která se přimíchává do pohonných hmot pro dopravu. Dodavatelé společnosti Lego používají při výrobě plastů bioodpad, jako je kuchyňský olej nebo odpadní tuk z potravinářského průmyslu, a také recyklované materiály, které nahrazují primární fosilní paliva.
Dánský výrobce hraček se snaží přimět výrobce obnovitelných a recyklovaných plastů ke zvýšení výroby a za certifikovanou obnovitelnou pryskyřici, tedy surový plast používaný k výrobě kostek, platí až o 70 procent více, než by platil za ropu. „To znamená výrazné zvýšení nákladů na výrobu kostek,“ citovala agentura Reuters generálního ředitele Lego Nielse Christiansena.
„Díky rodinnému majiteli, který se zavázal k udržitelnosti, je pro nás výsadou, že si můžeme připlatit za suroviny, aniž bychom museli zákazníkům účtovat další poplatky,“ konstatoval Christiansen. „V současné době cítíme větší aktivitu a ochotu investovat do této oblasti než ještě před rokem,“ řekl Christiansen. Odmítl říci, o které dodavatele jde, ani uvést podrobnosti o ceně nebo objemech.
Lego začala při výrobě svých ikonických kostiček používat polyetylen na rostlinné bázi už v roce 2018. Podle plánů udržitelnosti chce dánský výrobce hraček do roku 2025 recyklovat plných 100 procent odpadu z výroby, která by nejpozději v roce 2030 měla být kompletně ze surovin z udržitelných zdrojů. Dalším z cílů výrobce kostiček je vyprodukovat tolik energie z obnovitelných zdrojů, kolik jí spotřebuje.
A jak si stojí na poli udržitelnosti a obnovitelnosti dva největší konkurenti Lega? Výrobce hraček Hasbro začal do některých hraček přidávat materiály na rostlinné bázi nebo recyklované materiály, však bez stanovení pevně daných cílů v oblasti používání plastů. Ty ale má firma Mattel, která plánuje do roku 2030 používat ve všech výrobcích pouze recyklované, recyklovatelné nebo biologické plasty.
To vše se děje v době přebytku levných primárních plastů, který je způsoben investicemi velkých ropných společností do petrochemie. Předpokládá se, že plasty budou v příštích několika desetiletích hnací silou nové poptávky po ropě. Podle Neste, největšího světového výrobce obnovitelných surovin, plasty z fosilních zdrojů stojí přibližně polovinu až třetinu ceny udržitelných variant.
