Nejen západní svět v důsledku probíhající deglobalizace doprovázené redefinicí bezpečnostních rizik přichází o jistoty a čelí dění, které bylo donedávna pro většinu lidí jen těžko představitelné. Na tuto nejistotu a dříve nemyslitelné je třeba reagovat a hledat cesty, jež obnoví politickou i ekonomickou stabilitu.
Intenzivně se v poslední době diskutuje mimo jiné o posilování nezávislosti států, tedy mimo jiné o navracení výroby „domů“ a posilování ekonomických a politicko-ekonomických vztahů s partnery, kteří se jeví jako dlouhodobě spolehliví.
To souvisí i s nárůstem takzvaných hybridních hrozeb, na které je třeba se podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR, armádního generála Aleše Opaty, připravovat komplexně, na úrovni celých států a větších politických celků. „Tam, kde jsme schopni snížit svou závislost, bychom se o to měli snažit. Tam, kde toho schopni nejsme, bychom měli budovat spolupráci se spolehlivými partnery,“ uvedl.
Roger Tooze, jeden ze zakladatelů mezinárodní politické ekonomie a expert na procesy globalizace, nabídl nejen pro Česko povzbudivý pohled, když vysvětlil, že probíhající světovou metamorfózu lze vnímat i jako příležitost pro menší ekonomiky, které mohou být ve srovnání s „obry“ typu Německa nebo Francie flexibilnější.
Zároveň ale Tooze varoval před ukvapenými rozhodnutími, protože „to, co fungovalo minulý týden, nemusí fungovat i příští“. Každá změna podle něj musí být promyšlená a koncepční.
Odpolední program druhého ALTER EKOnomického fóra se zaměřil na ekonomiku, byznys a investice v kontextu dříve řečeného a nabídl pohled odborníku se zkušenostmi „z praxe“. Jana Matesová, ekonomka a někdejší zástupkyně ČR ve Světové bance, mimo jiné upozornila na sílu Západu v oblasti technologií. Jednou z hlavních „zbraní“ Západu je podle ní to, že technologie, jimiž disponuje, nejsou země typu Ruska schopné ani vyrobit, ani získat jinde ve světě.
„Tuto výhodu si musíme chránit,“ zdůraznila a rovněž upozornila, že ekonomické problémy, kterým kvůli ruské agresi na Ukrajině čelíme, staví společnost před klíčovou otázkou, a sice: Má větší cenu aktuální životní úroveň, nebo hodnoty, na kterých stojí demokracie?
Měnící se ekonomicko-politické prostředí má samozřejmě nemalý vliv také na svět investic, o čemž hovořili na závěr fóra Tomas Michálek, partner STARTer Investment Partners, a Pavel Kohout, člen investičního výboru Algorithmic Sicav.
Oba řečníci upozornili na potřebu reflektovat politická rizika, tedy nerozhodovat se při alokaci kapitálu jen podle možných výnosů, ale i na základě udržitelnosti investice a záruk investorům. Právě politická rizika jsou pro Michálka i Kohouta mimo jiné důvodem, proč je pro ně Čína z hlediska investic „zavřená“.
„Klíčovým slovem je pro mě v současném prostředí ve světě investic likvidita, a to jak interní – schopnost firmy ustát zhoršující se prostředí –, tak externí – snadná obchodovatelnost investice,“ vyzdvihl Michálek.
Na úplný závěr se oba pokusili odhadnout, co investory na rozvinutých trzích, hlavně v USA, čeká příští rok. Pavel Kohout očekává pro některé možná až překvapivě rychlé odeznívání vysoké inflace. Michálek v o něco obezřetnější předpovědi uvedl, že může ještě rok trvat, než „dojde k definitivnímu zničení nadbytku kapitálu, který vyhnal trhy během dvou let nahoru“.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Již stará anglická šlechta říkala: „Jsem pro každou změnu, hlavně když zůstane všechno při starém.“ Moje matka často používala citát: „Když nemůže hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře.“ Tím nechtěla říci, že hora nemá Mohameda v dostatečné úctě. Ale, že jen tak pozná, že stojí zato ho vyslechnout. A pak mám vlastní citát: „Nevěř člověku, který se chlubí cizím peřím. Mohl bys dopadnout jako ten pták.“