Lékařská prohlídka: Kvůli formalitě můžete přijít o práci

Může to být hodně nepříjemná komplikace. Nastupujete do nového zaměstnání a na personálním se vás zeptají na zdravotní prohlídku. Nemůžete se jejím absolvováním prokázat a rázem je po slavnostní náladě, protože máte smůlu – nástup do zaměstnání se minimálně odkládá.
Ilustrační foto: Pixabay

Co na tom, že většina zaměstnanců považuje pracovně lékařskou prohlídku za otravnou formalitu, často u doktora, který o vás vlastně nic neví, a ještě se za ní musí platit. Povinnost zaměstnance podrobit se této proceduře je stanovena v zákoníku práce i v zákonu o specifických zdravotních službách. Mávnete nad ní rukou a nástup do zaměstnání se vám oddálí, případně o práci můžete přijít úplně.

Změna při vstupu

A nejedná se pouze o vstupní prohlídku, další povinností je absolvovat, v závislosti na věku a náročnosti práce, i další pracovně lékařské prohlídky. U té vstupní došlo v roce 2017 k podstatné změně. Zatímco dříve se vstupní prohlídka prováděla před uzavřením pracovněprávního vztahu (podpis smlouvy), nyní před jeho vznikem.

A pracovněprávní vztah vzniká dnem sjednaným jako den nástupu do práce, bez ohledu na to, zda zaměstnanec v ten den do práce skutečně nastoupí (např. o víkendu).

Účinnost až zítra

Z toho tedy vyplývá, že v den nástupu do práce je na vstupní prohlídku už pozdě, protože by došlo k porušení zákona. Navíc pracovnělékařský posudek nabývá právní účinnosti až po uplynutí lhůty 10 dní pro podání návrhu na přezkoumání. Této lhůty se naštěstí lze vzdát. Ale vždy nabyde účinnosti až následující den po prohlídce, takže absolvování vstupní prohlídky v den nástupu do práce je porušením zákona.

Uchazeč o zaměstnání se považuje za osobu zdravotně nezpůsobilou, které nesmí být práce přidělována, dokud se vstupní zdravotní prohlídce nepodrobí, případně ji vynechá v průběhu pracovního poměru. Pokud je pracovník zařazen do první ze čtyř kategorií podle rizika ohrožení zdraví, nemusí na prohlídku ke smluvnímu lékaři zaměstnavatele, ale může zajít ke svému praktickému lékaři.

Za prohlídku se platí (mezi 200 až 500 Kč), ale většina zaměstnavatelů tento výdaj proplácí po nástupu do zaměstnání.

Pravidelná i mimořádná

Další povinné lékařské prohlídky však platí vždy zaměstnavatel. Jedná se o periodickou prohlídku, kterou absolvují zaměstnanci v intervalu podle svého věku a náročnosti práce.

Mimořádná prohlídka se provádí v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika pracovních podmínek. Případně z důvodu nemoci delší 8 týdnů (vyjma první kategorie), úrazu s těžkými následky, těžké nemoci, ale i po mateřské dovolené delší než půl roku. O tuto prohlídku však může požádat i samotný zaměstnanec.

Kontrola při odchodu

Při odchodu ze zaměstnání mají za povinnost se výstupní lékařské prohlídce podrobit pracovníci zařazení do druhé až čtvrté kategorie, nebo u nichž byla uznána nemoc či ohrožení nemocí z povolání, případně utrpěli pracovní úraz s důsledkem nebo předpokladem zhoršení zdravotního stavu.

A poslední z lékařských prohlídek v zaměstnání je následná, které se musejí podrobit ti, u nichž se důsledky pracovních podmínek mohou projevit až s časovým odstupem.

A co brigádníci?

U brigádníků nebo zaměstnanců na dohodu jsou povinnosti týkající se pracovních lékařských prohlídek o poznání volnější. Netýkají se uchazečů nad 18 let, pokud nebudou vykonávat rizikové pracovní činnosti. Nebo když zaměstnavatel nevyužije svého práva a na prohlídku nepošle osobu, u níž má pochybnosti o její pracovní způsobilosti.

Zpravodajský portál iDnes nedávno informoval o soudním procesu analytičky IT, která po zaměstnavateli požadovala omluvu za to, že ji nutí absolvovat periodickou lékařskou prohlídku, což podle ní zasahovala do jejích osobnostních práv. Soud však v pravomocném rozsudku její argumenty odmítl.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 5
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. TN Tomáš Neugebauer

    Článek obsahuje celou řadu nepřesností a neúplných údajů.

    Ano, je pravda, že se dá desetidenní lhůty pro odvolání vzdát, avšak, aby posudek nabyl účinnosti musí se ji vzdát nejen posuzovaná osoba, ale též i zaměstnavatel. Písemné prohlášení o tom musí být uloženo do zdravotní dokumentace posuzované osoby. Podepsáno musí být zdravotnickým zaměstnancem, který jej provedl a osobou, která se práva vzdala, tedy i osobou zastupující zaměstnavatele. Nejedná se tedy o nijak jednoduchou proceduru, jež je možné učinit narychlo.

    Není pravdou, že když je práce, kterou má posuzovaná osoba vykonávat, nebo ji vykonává, zařazena do kategorie první, že nemusí na pracovnělékařskou prohlídku k smluvnímu lékaři zaměstnavatele. To platí pouze v případě, že se jedná o tzv. čistou jedničku, což znamená, že zdravotní kvalifikace pro výkon této práce není upravena nějakým speciálním právním předpisem. Například stačí, když součástí práce bude řízení motorového vozidla, a zaměstnanec musí absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u lékaře, které má zajištěného zaměstnavatel, nikoliv u svého registrujícího lékaře, a to přesto, že je jím vykonávaná práce zařazena do kategorie 1.

    Každý zaměstnavatel je povinen uhradit náklady na vstupní prohlídku posuzované osobě, s kterou uzavře pracovně právní vztah. Ostatním účastníkům výběrového řízení je může, ale nemusí uhradit (záleží na dohodě).

    • TN Tomáš Neugebauer

      Mýlíte se, celá problematika vychází z mezinárodní úmluvy Mezinárodní organizace práce.

  2. ve verka

    Už mockrát jsem zjistila, že si autoři všelijakých placených článků píší, co je napadne, nedá se jim všecko věřit. Proč jim za to kdosi dává peníze? Hlavně to dělá kdejaká matka, která má na mateřské dlouhou chvíli (což nechápu) sedne a místo děcku se věnuje psaní nesmyslů, mnohdy i s pravopisnými a stylistickými chybami. A proč ne, když jí to vynáší…

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB