Lékem na pandemii byly pro Čechy jejich koníčky

Průzkum
Dlouhé týdny „domácího vězení“ kvůli koronavirové pandemii pomohly Čechům překonat jejich zájmy a koníčky. Ukázal to rozsáhlý výzkumný projekt, který zkoumal chování obyvatel v době karantény. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně nyní budou výsledky porovnávat s kolegy z více než 50 zemí světa, kde lidé odpovídali na stejné otázky.
Čechům při pandemii pomáhalo kutilství a další záliby. Ilustrační foto: Pixabay.com

Češi jsou národem kutilů a dalších rozličných koníčků. Pomáhají lidem odreagovat se od běžných starostí, ale rovněž v krizových dobách, jako je koronavirová pandemie. Mnozí se v nelehké situaci upnuli právě ke svým zálibám.

„Čechům nejvíce pomohly koníčky, ale také kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí koronaviru, nacházeli útočiště rovněž v práci,“ uvedl Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity (MENDELU).

Jen zlomek lidí naopak hledal podporu u Boha a náboženství, což je dalším důkazem toho, jak je výrazná většina Češi ateistická.

PSALI JSME:
Jsme kutilové, koumáci a šprýmaři, hlásí Pelhřimov

Strach o hospodářství

Vědci také sledovali, co nejvíce přispívalo ke zvyšování stresu. Faktor, který u dotazovaných budil největší obavy, byl strach o národní hospodářství. Nejistotu a stres u obyvatel vyvolávala skutečnost, že nevěděli, jak dlouho karanténní opatření potrvají a kdy se dočkají návratu do normálu.

Data současně odhalila jeden zdánlivý paradox. Lidé se na jednu stranu báli toho, aby nemuseli být hospitalizovaní, popřípadě aby v nemocnici neskončil někdo z jejich blízkých. Zároveň ale měli velkou důvěru v systém zdravotní péče v Česku a překvapivě i ve Světovou zdravotnickou organizaci, která byla v té době za svůj přístup k celosvětovému řešení pandemie kritizována.

Zatímco důvěra ve zdravotníky byla značná, vláda ani státní správa ji v takové míře neměla. Přesto zhruba polovině dotázaných přišla zavedená bezpečnostní opatření v Česku jako adekvátní. Možná právě proto jen zhruba dvacet procent lidí přiznalo, že si kupovalo zásoby potravin na delší dobu.

PSALI JSME:
Karty na stůl – karanténa zásadně ovlivnila spotřebu českých domácností

Bezpečnostní mezera

Drtivá většina lidí také uvedla, že se snažili dodržovat mezi sebou fyzický odstup, aby se tak zabránilo případnému přenosu a šíření koronaviru. Z výzkumu celkově vyplynulo, že Češi jsou disciplinovaní a většinově se podřizují vládním nařízením.

V České republice se do výzkumu zapojilo okolo 1,5 tisíce osob. Většina z nich odpovídala i na otevřené otázky, což není v dotaznících zcela obvyklé, lidé totiž mají tendenci tyto otázky přeskakovat. „Máme tedy dost odpovědí na otázky typu, co dělali, co je stresovalo, štvalo,“ poznamenal Jiří Čeněk z MENDELU.

Nejčastěji si lidé stěžovali na témata týkající se obtíží v práci, ztrátu lidského kontaktu a odloučení od partnera, ale také na omezení osobních svobod, zavřená obchodní centra, obávali se dostupnosti zdravotní a sociální péče.

PSALI JSME:
Zpověď ženy s Covid-19: Nenakazila jsem někoho dalšího?

Unikátní projekt

Celý projekt je podle Čeňka ojedinělý svým rozsahem. „Formou dotazníkového šetření jsme společně s kolegy na dalších univerzitách zajistili data od desetitisíců lidí na všech kontinentech. To vše ve snaze pochopit psychologické důsledky koronaviru,“ uvedl Čeněk. Cílem je podle něj zmapovat faktory, které mohou ovlivňovat psychologickou pohodu (well-being) lidí a jejich rozhodování během vypuknutí pandemie nemoci Covid-19. Nastínit mohou vývoj společnosti za situace, pokud by se virus vrátil.

Výsledky celosvětové studie, kterou koordinují odborníci z Aarhuské univerzity v Dánsku a jejíž kompletní výsledky budou teprve zveřejněny, nemusí nutně sloužit pouze pro psychology. „Mohou pomoci odborníkům různých profesí porozumět psychologickým důsledkům pandemie. Případně mohou orgánům státní moci napomoci v identifikaci skupin obyvatel v psychologické rovině nejvíce ohrožených pandemií,“ vysvětlil Čeněk.

Výzkum je podle něj zajímavý i tím, že se řídí principy otevřené vědy. Zdrojová data a statistické analýzy budou tedy zveřejněny na internetu a k dispozici každému, kdo by je chtěl sám zanalyzovat. Ve světě jde o trend, který do České republiky zatím doputoval jen v omezené míře.

PSALI JSME:
Jak koronavirus útočí na hlavu

Dopad na duševní zdraví

Že se lidé s „domácím vězením“ nevypořádali jen pozitivně, ukazuje jiný výzkum, který uskutečnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Ukázal, že v první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 procent dotázaných. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií.

Nejvíce zasaženi byli ženy (a převážně ty s dětmi), mladí lidé ve věku 18 až 24 let a domácnosti, kterým se kvůli pandemii výrazně propadl příjem. Duševní zdraví lidí se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie ale postupně zlepšovalo, i tak byl ale ještě v půlce června výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií.

„Naše zjištění poukazují na důležitost infrastruktury psychologické pomoci, finanční a sociální podpory domácnostem nejvíce zasažených pandemií a dalších kroků snižujících pocity nejistoty,“ uvedli autoři výzkumu: „Vzhledem k vysoké míře obav společnosti z plošné karantény během potenciální budoucí druhé vlny pandemie naše výsledky rovněž podtrhují potřebu otevřeně informovat veřejnost o míře materiální a personální připravenosti systému na případnou druhou vlnu.“

PSALI JSME:
Čas epidemiologů skončil. Nyní musí převzít otěže ekonomové

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Wanda Jablonski: Něco na té ženě je

„Nejlepší novináři bývají částečně také detektivy, ba diplomaty – a někdy dokonce ovlivní dějiny. Wanda Jablonski taková byla,“ píše se v recenzi knihy Queen of Oil Club: The Interpid Wanda Jablonski and the Power …

Koronavirus srazil počet svateb i rozvodovost

Obyvatelé České republiky v letošním prvním pololetí uzavřeli meziročně téměř o deset tisíc sňatků méně. K nižšímu počtu sňatků přispěly zejména měsíce březen a duben, v jejichž průběhu byla možnost uzavření …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Stočený tachometr Čechům nevadí. Chtějí slevu a podléhají emocím

Průzkum
Opravdu to českým řidičům tak vadí? Pro většinu motoristů není stočený tachometr důvodem k tomu, aby se poohlédla po jiném autě. Kupující ale v takovém případě požadují slevu. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji použitých vozů.
Rolovat nahoru