Lepší PMI navzdory slabým zakázkám a stále nízká nezaměstnanost

Názor
Situace v průmyslu se začíná stabilizovat, avšak k dřívějšímu normálu má ještě hodně daleko. Červencový index nákupních manažerů (PMI vzrostl na 47) naznačuje, že se míra propadu největšího tuzemského odvětví začíná zpomalovat, a dokonce se objevují náznaky optimismu.
I když firmy napříč celou ekonomikou propouštěly, nezaměstnanost se zvýšila jen o půl procentního bodu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Přesto si nelze nevšimnout, že výsledek PMI ovlivňuje především přesvědčení firem, že bude líp, nicméně nové zakázky zatím toto očekávání nepodporují. Firmy proto dál propouštějí, nicméně stále se zaměřují především na agenturní zaměstnance nebo pracovníky s časově omezenými úvazky.

A to je vlastně i jedním z důvodů, proč nezaměstnanost v ČR zůstává dál relativně nízká. Na to, že se ekonomika propadla o desetinu, se toho na trhu práce díky českému kurzarbeitu mnoho neděje. I když firmy napříč celou ekonomikou propouštěly, nezaměstnanost se zvýšila jen o půl procentního bodu na 2,4 %.

Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu klesala zaměstnanost zejména v koronakrizí dotčených odvětvích a oborech – tj. v průmyslu a ve službách, zatímco ve stavebnictví nebo energetice se zvýšila.

PSALI JSME:
Na vlně optimismu

I když pokles zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu a ve službách už překonal hranici 100 tisíc lidí, nezaměstnanost se ve druhém čtvrtletí zvýšila jen symbolicky. Část propuštěných lidí nepochybně už opustila pracovní trh a spíše než se zařadit mezi nezaměstnané, zvolila třeba návrat do penze nebo možná ke studiu. Ekonomická neaktivita spolu s odchodem zahraničních pracovníků tak stojí za na první pohled příznivými daty z českého trhu práce.

Velkým otazníkem pro další vývoj na trhu práce není pouze rychlost oživení v průmyslu, který už zmíněný PMI příliš nenaznačuje, ale i pokračování státní podpory zaměstnanosti. Zda se dotace mzdových nákladů budou dále prodlužovat a s nimi i odkládat vlna propouštění. To v tuto chvíli není vůbec zřejmé, a proto i výhled na trh práce zůstává poměrně zamlžený. A s ním i třeba možný výsledek hospodaření státu nebo i mezd apod.

Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Důvěra ve zpracovatelském průmyslu vzrostla. Nadále však převládá pesimismus

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.