Letos bude horší kvalita sklizených obilovin

Sklizeň obilovin bude z pohledu množství průměrná, očekává se však horší kvalita. Jednou z příčin je i letošní dlouhé sucho v období tvorby klasů. Klimatickým extrémům se čeští zemědělci přizpůsobují již déle než třicet let.
Sklizeň obilovin bude z pohledu množství průměrná, očekává se však horší kvalita. Jednou z příčin je i letošní dlouhé sucho v období tvorby klasů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

I tak je ale velká část tuzemských polí pravidelně zasažena degradačními procesy. Východiskem do budoucna je tak podle expertů snaha maximálně usilovat o dosažení co nezdravější a nejpestřejší zemědělské krajiny.

Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu by měla letošní sklizeň základních obilovin činit přibližně 7,123 milionu tun. V rámci pětiletého srovnání jde o průměrné množství. Horší je to však s kvalitou, kterou podle Vladimíra Píchy, mluvčího Zemědělského svazu České republiky, negativně ovlivnilo jednak suché období v době tvorby klasů, jednak výrazně nižší kvalitativní úroveň přihnojení.

„Tropické teploty v průběhu července urychlily dozrávání a dvoutýdenní období srážek v závěru července znemožnilo sklizeň již zralých porostů. To se projevilo v dalším poklesu kvality a řada porostů již nesplňuje požadavky na potravinářské obilí,“ vysvětluje.

PSALI JSME:
Zemědělci vyhlížejí nejhorší úrodu obilí za posledních více než deset let

Nedostatek kvalitního organického hnojiva

Rozmarům počasí souvisejícím se změnou klimatu se čeští zemědělci přizpůsobují již více než 30 let. V rámci boje zejména s půdním suchem dochází k proměnám technologií zpracování zeminy, šlechtí se nové odrůdy rezistentnější vůči nedostatku vláhy.

Pěstováním meziplodin a využívání posklizňových zbytků hospodáři na svých polích rovněž usilují o maximální udržení organické hmoty v půdě, která následně dokáže o mnoho lépe odolávat vlivu extrémního počasí.

„Bohužel s poklesem stavů hospodářských zvířat z důvodu nedostatečné podpory ze strany státu i zákazníků často chybí ta nejkvalitnější organická hmota – statkový hnůj,“ dodává Pícha.

PSALI JSME:
Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva

Důležitost organických hnojiv pro zemědělskou krajinu potvrzuje i Marek Kopecký z Katedry agroekosystémů Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FZT JCU):

„Oproti roku 1990 se u nás snížil počet chovaného skotu o více než polovinu, u prasat je situace ještě horší. Je tedy zřejmé, že množství kvalitních organických hnojiv dostupných pro rostlinnou produkci významně pokleslo.“

Výživu rostlin je možné řešit hnojivy minerálními. Správné fungování půdního ekosystému jako celku je ale podle odborníka závislé mimo jiné na přítomnosti půdní organické hmoty. Právě její množství a kvalita následně ovlivňují i vodní režim půd.

PSALI JSME:
Unikátní český kompost pomůže vinicím odolávat ničivému suchu

„Základem v boji se suchem by měla být snaha zadržovat srážkovou vodu přímo v místě dopadu, tedy na poli. K tomu je zapotřebí půda s dobrými fyzikálními, fyzikálně-chemickými a biologickými vlastnostmi. V České republice je však velká část zemědělské půdy zasažena některým z degradačních procesů,“ doplňuje David Kabelka z Katedry agroekosystémů FZT JCU.

V případě výskytu přívalových srážek je u degradované půdy snížena infiltrační či retenční kapacita a dochází k nadměrnému povrchovému odtoku. Srážková voda tak z krajiny rychle odtéká, což problematiku sucha dále umocňuje.

Obnova původních krajinných prvků

Úhrny srážek, na rozdíl od množství organické hmoty v půdě, člověk aktivně ovlivnit nemůže. Proto je důležité vodu v krajině i dalšími cestami co nejefektivněji zadržovat. Český krajinný ráz v tomto směru negativně ovlivnily nevhodné zásahy z minulého století.

PSALI JSME:
Hrozba nedostatku vody je reálná. Co musí stát udělat?

„Jmenovitě šlo o scelování pozemků, vysoušení rybníků, mokřadů a tůní, narovnávání vodních toků či likvidaci rozptýlené zeleně, ochranných pásů a větrolamů. To vše dnes bohužel jen akceleruje proces degradace zemědělské půdy,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.

Samosprávy a zemědělská družstva tak stále častěji usilují o návrat přirozených přírodních prvků do své krajiny. Volba správných protierozních či retenčních opatření však vyžaduje předchozí podrobnou analýzu.

„Základem vypracování smysluplné koncepce je posouzení stávajícího stavu území a určení jeho nejproblematičtějších míst. Pro tyto účely se využívají zejména data získaná z leteckých snímků nebo také záběrů z termokamer.

PSALI JSME:
Vědci: Přehrady sucho nezastaví, vyschly

S jejich pomocí lze odhalit, kudy voda ze zemědělské krajiny odtéká či která místa jsou vůči erozi nejvíce zranitelná. Na základě toho je následně možné navrhnout nejefektivnější opatření,“ doplňuje Zedníčková.

Podmínky se budou dále zhoršovat

Od roku 1961 se průměrná teplota v Česku zvedla o dva stupně celsia. Podle loňského výzkumu Akademie věd České republiky (AVČR) naroste tato hodnota v následujících třiceti letech o další dva stupně. Dále se tak bude zvyšovat míra odpařování vody z krajiny, čekají se rovněž delší a intenzivnější období veder.

„Bohužel současný stav je z pohledu degradace půdy a schopnosti bránit se suchu stále nedostačující. Výskytům sucha se ani v budoucnu nevyhneme. Proto bude nezbytné pokračovat v nastoleném trendu spočívajícím ve snaze o dosažení pestré zemědělské krajiny schopné odolávat klimatické změně,“ uzavírá David Kabelka.

PSALI JSME:
Sucho sebere Česku minimálně 80 miliard korun

Zavřít reklamu ×
  1. Dobrý den. Pořád čtu co je potřeba udělat a stále se to nedělá. Stále jsou ekonomicky výhodné velké farmy příroda nepříroda. Malý zemědělec má spoustu starosti okolo zvířat a polí. A když mu ještě lidí a obec škodí je to těžký. Dotace jsou také dělaný složitě z snahy vytěsnit malé svou složitostí. A na placení poradce se musí vydělat taky. A ti co pro vás dělají služby vás natahují jak to jen jde. Inseminace krávy na popáté i když jste pokaždé ujišťován že je to ve správný čas je taky drahý. Pak vám i jatky daj vědět že pro tři ɓýky nebudou jezdit. Prostě samá podpora že všech stran. Tak jestli chcete mít přírodu v pořádku tak neničte malé farmy a nechte lidí co o farmařeni mají zájem, vydělat tolik aby se dalo z toho co vydělají žít. A plaťte zdravotní a sociální tak jako v Polsku za zemědělce. Dědové velké vzdělání sice neměli ale příroda byla určité v lepším stavu než dnes. Věděli kdy co dělat a čím hnojit. Podle kupy hnoje se hodnotil hospodář. Jedno z kritérií. Dnes se obce snaží selské grunty rozparcelovat a tím znemožnit obnovu sedláků a nově přistěhovaným vadí i Kohout natož chovat prasata. Obce budou noclehárny pro movité. Na tom se celostátně pracuje. A původním majitelům odejmout za laciný peníz pole. Každý rok několik nabídek na prodej půdy. A zvednuťím poplatků z nemovitostí bude tato lumpárna dovršena. Všem ročníkům a hospodářům přeji krásný den.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Češi jsou při nakupování stále obezřetní

Maloobchodní tržby se v říjnu opět meziročně snížily. Klesají tak nepřetržitě již osmnáct měsíců. Říjnový meziroční pokles o 1,4 procenta je sice pomalejší než srpnový propad o 4,3 procenta, přesto však nejde o …

Spotřebu Čechů nadále drtí mimořádná inflace

Maloobchodní tržby se letos v říjnu opět meziročně propadaly, a to osmnáctý měsíc v řadě. Pokles však činí 1,4 procenta, takže je z oněch osmnácti měsíců nejslabší. Maloobchod tak v říjnu měl svůj nejlepší, resp. …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Český systém přijímaček tlačil žáky na střední školy, kam nechtěli

Analýza
Dosavadní systém přijímacích zkoušek na střední školy donutil žáky a jejich rodiče k tomu, aby si vybírali takové zařízení, kam se s jistotou dostanou – ovšem bez ohledu na zájem dítěte. Ukázalo to rozsáhlé šetření Národního institutu SYRI a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Středočeském kraji, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici.