Čínská produkce oceli se v červnu ocitla meziročně o deset procent výše, přičemž průměrná denní produkce dosáhla historického rekordu. Odpovídá tak více než jedné miliardě tun vyrobené oceli ročně. Čínští producenti chrlí miliony tun oceli denně v očekávání zvýšené poptávky, kterou by měl podpořit stimulační balíček pekingské vlády.
Peking se snaží stimulacemi jak v oblasti například investic do infrastruktury, tak třeba usnadněním přístupu k úvěru podpořit čínskou ekonomiku, která se potýká se ztrátou dynamiky. Za ni může obchodní válka se Spojenými státy probíhající v době náročné transformace, jež spočívá v přeměně čínského hospodářství z exportně orientované „dílny světa“ na vyspělejší ekonomiku opřenou o spotřebu vlastního obyvatelstva.
Z celosvětového hlediska je čínská ocel stále levná. Kvůli clům, která na dovoz ocele uplatňuje od loňska americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa, míří větší objem čínské oceli do zemí Evropské unie. Evropští oceláři se navíc potýkají s dramatickým zdražením emisních povolenek na rekordní úroveň. Tomuto zdražení produkce z environmentálních důvodů ovšem čínští oceláři nečelí, což jen zvyšuje jejich konkurenční výhodu na evropském trhu.
Zaplavení trhu EU ocelí z třetích zemí, nejen z Číny, pak způsobuje, že třeba ostravské hutě patřící nově skupině Liberty Steel musí omezovat svoji výrobu a střednědobě, pokud se situace nezlepší, tamním zaměstnancům hrozí propouštění. Omezování produkce nyní čelí také třeba košické železárny náležející americké skupině US Steel.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
