Hlavním inflačním faktorem naproti tomu dál zůstává bydlení – včetně navázaných služeb – jehož ceny rostou v průměru o pět procent. Citelný je především nárůst cen elektřiny, která aktuálně stojí o necelých deset procent více než ve stejném období loňského roku. Vyšší jsou však i ceny zemního plynu, vody a zejména pak nájemného (o 3,8 %), které odráží zvýšenou poptávku po bydlení, respektive se zpožděním i zvyšující se ceny bytů. Samozřejmě stále platí, že jde o průměrná čísla za celou ČR.
Aktuální pokles inflace hraje do karet stabilitě úrokových sazeb. Finanční trhy sice implicitně předpokládají snižování hlavní sazby ČNB v následujících letech, nicméně sama centrální banka naznačuje jasnou možnost jejich růstu už na listopadovém zasedání. Zvlášť, když velká čísla z ekonomiky vypadají stále poměrně dobře a inflace zatím spíše překvapovala svým rychlým růstem. To se ovšem dnešními čísly mění.
Uvidíme ještě, jak ČNB přepočítá další inflační ukazatele, které při svém rozhodování bere v úvahu (čistou, jádrovou a měnově politickou inflaci), nicméně vzhledem k přetrvávajícím rizikům a nejistotám v zahraničí by spíše měla dál vyčkávat. Byť jí prognóza napovídá jedno zvýšení sazeb ještě letos, po kterém by však mělo velmi brzy následovat jejich snížení.
ČNB samozřejmě napoví nová prognóza, která by mohla potvrdit setrvalý pokles inflace s tím, jak se vyčerpávají dřívější inflační tlaky především u potravin a inflace by se tak v ročním horizontu měla opravdu přiblížit cíli. Domácí nejistotou sice zůstává plánované navýšení spotřebních daní u alkoholu a cigaret, nicméně to samo o sobě centrální banka v úvahu brát nemusí, neboť patří mezi výjimky z plnění inflačního cíle.
Autor je analytik Československé obchodní banky
(Redakčně upraveno)
