U korunových mincí se není čemu divit, nikdo už je nebere vážně, ale dvoutisícovky stojí za zamyšlení. Úvodem je třeba sdělit, že do peněžní zásoby (tj. peněz kolujících v ekonomice) se počítají jen bankovky a mince, které jsou v rukou lidí a podniků (nikoli v bankách či spořitelnách). Peníze v bankách se do toho nepočítají proto, že nemůžou posloužit jako prostředek směny mezi jednotlivými lidmi a podniky.

Výpočet televize Nova, že v průměru má každý občan doma 65 tisíc korun, je nesmysl, protože tento výpočet nezohledňuje firmy. Jisté ale je, že v době pandemie Češi naškudlili rekordní množství peněz za celou dobu měření, jak uvedl Český statistický úřad. Zhruba o 90 miliard víc, než je běžné. Dokonce i OSVČ, mají na úsporách o 13 miliard víc, než dluží.

Z bankovní statistiky České národní banky (ČNB) plyne, že od začátku roku do konce srpna si uložily české domácnosti 236 miliard korun, za stejné období předchozího nepandemického roku to byly 143 miliardy korun. Češi tedy za prvních osm měsíců letošního roku oproti loňsku uspořili o 65 % víc. Ke konci srpna měly české domácnosti v bankách uloženy již téměř tři biliony korun.

PSALI JSME:
Češi rekordně vymetají účty. Jako vždy, když udeří krize

V hotovosti po skončení první vlny pandemie na jaře podle ČNB naškudlili zhruba o 30 miliard Kč víc, než by odpovídalo nepandemickému vývoji. A to je zřejmě případ oněch dvoutisícovek. S druhou vlnou pandemie a částečným uzavřením ekonomiky objem hotovosti v oběhu opět vzrostl, byť ne tak výrazně, ale krizová situace ještě nekončí.

Obavy i menší možnost utrácet

„Za letošním výrazným nárůstem oběživa lze najít dva hlavní důvody – někteří obyvatelé si na začátku jarní karantény vytvořili finanční rezervu v hotovosti pro případ neočekávaných událostí, a uzavření většiny obchodů a provozoven služeb jim neumožnilo tuto hotovost plně využít. Někteří podnikatelé, zřejmě jako v každém složitém období, také drží víc hotovosti v porovnání s běžným obdobím,“ uvedla centrální banka.

Hotovost plní dvě základní funkce. Je platebním prostředkem a teoreticky také uchovatelem hodnoty, protože řada lidí drží své úspory v bankovkách. Rozvoj bezhotovostního placení sice snižuje podíl oběživa na platebních transakcích, ale reakce části obyvatelstva na mimořádný vývoj v letošním roce způsobila zrychlení růstu hodnoty oběživa.

V důsledku toho narostlo oběživo z 600 na 700 miliard Kč za pouhých 28 měsíců. Navzdory tomu, že se velké nákupy přesunuly na bezhotovostní internet. Další doklad možnosti, že hotovost se přesouvá pod matrace a do porcelánových hrníčků.

PSALI JSME:
Novinky v osobních financích: Lidé v době nejistoty více preferují spoření do matrace

Co dostává peníze do oběhu

Růst oběživa ovšem nemá nic společného kvantitativním uvolňováním, jak to dělá Evropská centrální banka (ECB), která za natištěná/naklikaná eura skupuje dluhopisy. ČNB se podle člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba k ničemu takovému nehlásí: „Centrální banka množství peněz v oběhu prostě a jednoduše nekontroluje. Ve vývoji peněz se odráží výhradně ekonomické rozhodování a chování domácností a firem, jejichž poptávku po úvěrech uspokojuje soukromý bankovní sektor,“ uvedl.

Peníze vznikají typicky v momentě, kdy komerční banka poskytne nějakému člověku či firmě úvěr. Na účet takového klienta připíše banka částku ve výši poskytnutého úvěru a o takto vytvořený vklad se ve stejném okamžiku zvýší i peněžní zásoba. Banka tedy nepůjčuje peníze, které má uloženy, nepůjčuje paradoxně ani z vkladů klientů.

„Ve skutečnosti se při poskytnutí úvěru vytvoří ťuknutím do klávesnice zcela nové peníze. V praxi pracovník schvalující úvěr v komerční bance nevolá svému nadřízenému, aby zjišťoval, jestli má jeho banka dostatek peněz. Nic takového,“ vysvětluje Holub.

PSALI JSME:
ECB ponechala nastavení své politiky beze změny

O velikosti oběživa rozhodují klienti bank

Pokud člověk, který třeba získal peníze prodejem auta nebo dostal ve výplatě, chce peníze převedené na účet vybrat, pak je musí banka vyplatit. Nemá-li dost hotových peněz ve svých pobočkách, musí poslat do centrální banky opancéřované auto s žádostí o hotovost. Má-li tam dost rezerv, centrální banka bez dalšího vyhoví.

„Centrální banka pustí hotovost do oběhu v množství a struktuře, které si vyžádá komerční banka, resp. její klienti. Centrální banka tedy nemá vliv na množství bankovek a mincí v oběhu. Centrální banka se tomu pouze pasivně přizpůsobuje,“ uzavírá Tomáš Holub.

Náš web se v této souvislosti ještě dotázal ČNB, zda množení oběživa lze nějak přirovnat ke kvantitativnímu uvolňování globálních centrálních bank.

„Kvantitativní uvolňování (QE) je nástroj měnové politiky, který nemá s růstem oběživa v české ekonomice nic společného. Česká národní banka neprovádí nákup aktiv po vzoru QE jako například ECB. V případě, že by se ČNB rozhodla začít QE vykonávat, musela by tento záměr předem transparentně vyhlásit a oznámit jeho podmínky,“ odpověděla na dotazy redakce FAEI.cz mluvčí ČNB Petra Vostrčilová.

PSALI JSME:
„Kroky centrálních bank nebudou mít na výši inflace zásadní dopad,“ říká ekonom Kamil Provazník