Uzavření restaurací a škol přimělo rodiny k domácímu vaření a nakupování surovin podle jasně daného plánu. Krátké uvolnění a období, kdy si lidé chtěli častěji dopřát kvalitní a čerstvé potraviny, utnula inflace a zdražování životních nákladů. Pečlivému zvažování každé položky na nákupním seznamu se zřejmě čeští spotřebitelé nevyhnou ani v budoucích měsících.
V letech před pandemií rostl zájem nakupujících o čerstvé potraviny. Tato změna byla patrná i na první pohled v supermarketech, kde chladicí regály zabíraly čím dál větší prostor. Lidé chodili nakupovat čerstvé potraviny několikrát týdně. České ekonomice se dařilo a řada domácností si podle statistik obchodníků mohla dopřát kvalitnější jídlo a experimentovat s novými chutěmi.
Koronavirová pandemie nákupní chování Čechů uvrhla do krizového režimu. V první fázi se lidé nahrnuli do obchodů, aby si vytvořili zásoby trvanlivých produktů, protože netušili, co je v dalších týdnech čeká. Potvrzují to data Českého statistického úřadu (ČSÚ) o spotřebě potravin.
„V porovnání s předcovidovým obdobím se obyvatelé chtěli během nouzového stavu preventivně zásobit některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ informovala Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Na nákup s jasným plánem
Když prvotní panika pominula, musela si společnost zvyknout na lockdown a domácí vaření. To znamenalo i pečlivé plánování, co nakoupit, a omezení cest do obchodu na minimum kvůli bezpečnosti.
„Obyčejný nákup se změnil na strategickou akci. Do obchodů se vydali muži s nákupními seznamy v rukou, kteří si odškrtávali položky, dokud neměli úkol splněný. Pro obchodníky to nebyla dobrá zpráva, protože takoví zákazníci nekoupí nic navíc,“ popsala Michaela Dražanová z logistické společnosti Raben.
S postupným uklidněním pandemické situace nastala v nákupním chování Čechů opět fáze svobody a „dopřávání si“. „Trh s čerstvými potravinami se na konci pandemie nejprve vyrovnal a poté došlo k objemové explozi a nárůstu poptávky o místy až patnáct procent. Společnost po náročném období pandemie zatoužila po kvalitnějších a často i exotičtějších potravinách,“ doplnila Dražanová.
Strach z finanční nejistoty
Začátek roku 2022 s rostoucími cenami energií a válečným konfliktem na Ukrajině však domácnostem přinesl nepříjemné vystřízlivění. Řada lidí se dostala do finančních obtíží už během pandemie a vývoj světového trhu v letošním roce problémy ještě prohloubil.
„Zatímco první vlna pandemie na jaře 2020 byla spíš šokem z neznáma, další vlny a s nimi spojená opatření se dotkly nemalé části zaměstnanců či podnikatelů. Když k tomu přimícháme vysokou inflaci a relativně nízké mzdy či sociální podpory, dostáváme nebezpečný koktejl,“ uvedl Jan Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR, který zkoumal vztah Čechů k jídlu před pandemií a po ní.
Aktuální průzkumy veřejného mínění dopady zdražování na českou společnost potvrzují. Průzkum banky Creditas a agentury Ipsos ukázal, že v meziročním srovnání (srpen 2022 vs. srpen 2021, pozn. red.) domácnosti vydávají za potraviny o deset procent více, než před rokem.
Dvouciferná inflace v letošním roce ukrojila také z reálných příjmů domácností. Podle údajů Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR jsou více než dvě třetiny (69 %) českých občanů toho názoru, že jejich reálné příjmy jsou v porovnání s uplynulým rokem nižší. Obchodníci v potravinářství musejí počítat s tím, že domácnosti budou každou položku nákupu pečlivě zvažovat.
„Ještě před několika měsíci jsme nakupovali spontánně, aniž bychom přemýšleli o každé utracené koruně. V dnešní době už čteme cenovky pečlivěji a hledáme levnější alternativy. Dá se čekat, že postupem času bude chování spotřebitelů procházet hlubšími a hlubšími změnami,“ dodala Michaela Dražanová.
„Pokračující zvyšování cen v potravinářském průmyslu se pravděpodobně bude i v dalších měsících propisovat do pokračujícího zdražování potravin pro spotřebitele. Již říjnová data spotřebitelských cen ukázala na výrazné meziměsíční zdražení potravin tři procenta,“ sdělil naší redakci Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
No, já téměř nikdy nekupuji nic navíc. Tím téměř myslím to, že během nákupu mne může napadnout ještě nějaká položka, pro kterou bych musel jít opět do obchodu, ale určitě ne proto, že vidím slevu. V zásadě nakupuji pouze to co potřebuji a na slevy kašlu. Když něco potřebuji, nebudu přece týdny čekat na slevy. Slevy jsou pro mne pouze bonus u položek, které bych si koupil i beze slev