Celoroční přesné mapování odpadků v Brně ukázalo, že tamní průměrný obyvatel vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají obyvatelé sídlišť, konkrétně jde o 53,6 kilo. Menší plýtvání je ve vilové zástavbě (32,7 kg) a nejmenší ve venkovském osídlení (29,1 kg na osobu a rok). Sami Brňané přitom dosud v dotaznících odhadovali, že ročně vyhodí jen asi 4 kilogramy potravin.
Data sesbírali vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green Solution. Údaje jsou unikátní, protože podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby. Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit domácnosti, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížily.
Výzkum 900 domácností
Odborníci z Mendelovy univerzity zjišťovali skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu ve vybraných městských částech od loňského jara po celý rok. V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných „černých“ popelnic celkem z 900 domácností v Brně. Rovnoměrně bylo zastoupeno 300 domácností ze sídlištní zástavby, 300 z vilové zástavby a 300 domácností z venkovského osídlení.
„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy,“ sdělila vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU. Vědci se dostali k zajímavým údajům „zevnitř“ popelnic. Vědí, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu.
„Ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen – v centru pozornosti byly samozřejmě potraviny,“ konstatovala Kubíčková.
Letní a podzimní plýtvání
Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě.
Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny oproti potravinám bez obalu.
Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procent. Menší plýtvání ve venkovském osídlení a vilové zástavbě si vědci vysvětlují právě také tím, je v těchto místech lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat.
Unikátní výzkum
V Evropské unii neexistují přesná data o množství vyplýtvaných potravin v domácnostech, čísla nejsou dostupná ani v celosvětovém měřítku. Publikované informace jsou často pouze odhady, které nejsou založené na skutečném měření plýtvání v domácnostech. Proto odborníci z brněnské univerzity přistoupili už před několika lety k vlastnímu průzkumu.
Projekt, na který výzkumný tým čerpá peníze z Technologické agentury ČR, však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá v domácnostech. Po zjištění těchto dat budou výzkumníci provádět experiment ve vybraných lokalitách a budou se pomocí různých metod snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali.
Výsledky pak poslouží k tomu, aby se prokázalo, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv mají na změnu chování různé intervenční metody. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě,“ dodala vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.
Úspěšné Tesco
O snižování zbytečného plýtvání potravin se snaží také jiné organizace včetně obchodních řetězců, Například Tesco v roce 2017 začalo transparentně měřit svůj potravinový odpad a každoročně o tom vydává výroční zprávu. Od finančního 2016/17 se firmě podařilo snížit plýtvání potravinami ve vlastních provozech o 55 procent a darovat 2 052 tun neprodaných potravin lidem v nouzi.
V uplynulém finančním roce 2018/19 prodalo Tesco v Česku 662 058 tun potravin, z nichž 11 722 tun činily potravinové přebytky. Řetězec daroval potravinovým bankám a místním charitativním organizacím celkem 1 125 tun potravin. To představuje nárůst o 29 procent ve srovnání s předchozím rokem. Společnost navíc loni darovala 4 277 tun potravin jako krmivo pro zvířata.
„Věříme, že žádné potraviny, které jsou bezpečné pro lidskou spotřebu, by neměly být vyhozeny,“ konstatoval Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco pro ČR. Spolupráci si pochvaluje rovněž Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank. „Díky intenzivní a systematické spolupráci se nám daří dosahovat stále lepších výsledků,“ řekla Láchová.