Lidé vyhodí 13krát víc potravin, než si myslí

Analýza
Unikátní výzkum v Brně ukazuje, kolik potravin lidé nespotřebují a vyhodí do popelnice. Výsledky ukazují, jak zkreslené mají domácnosti představy o plýtvání jídlem. V koši totiž skočí až třináctinásobně více pečiva, zeleniny nebo ovoce, než si lidé myslí.
Do odpadků každý Čech vyhodí desítky kilogramů nespotřebovaných potravin. Foto: Pixabay.com

Celoroční přesné mapování odpadků v Brně ukázalo, že tamní průměrný obyvatel vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají obyvatelé sídlišť, konkrétně jde o 53,6 kilo. Menší plýtvání je ve vilové zástavbě (32,7 kg) a nejmenší ve venkovském osídlení (29,1 kg na osobu a rok). Sami Brňané přitom dosud v dotaznících odhadovali, že ročně vyhodí jen asi 4 kilogramy potravin.

Data sesbírali vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green Solution. Údaje jsou unikátní, protože podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby. Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit domácnosti, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížily.

PSALI JSME:
Obyvatel sídliště vyhodí ročně 33 kilogramy potravin

Výzkum 900 domácností

Odborníci z Mendelovy univerzity zjišťovali skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu ve vybraných městských částech od loňského jara po celý rok. V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných „černých“ popelnic celkem z 900 domácností v Brně. Rovnoměrně bylo zastoupeno 300 domácností ze sídlištní zástavby, 300 z vilové zástavby a 300 domácností z venkovského osídlení.

„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy,“ sdělila vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU. Vědci se dostali k zajímavým údajům „zevnitř“ popelnic. Vědí, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu.

„Ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen – v centru pozornosti byly samozřejmě potraviny,“ konstatovala Kubíčková.

PSALI JSME:
Češi nadávají na drahé máslo a ročně vyhodí 830 tisíc tun jídla

Letní a podzimní plýtvání

Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě.

Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny oproti potravinám bez obalu.

Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procent. Menší plýtvání ve venkovském osídlení a vilové zástavbě si vědci vysvětlují právě také tím, je v těchto místech lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat.

PSALI JSME:
Češi plýtvají jídlem, ale stydí se za to?

Unikátní výzkum

V Evropské unii neexistují přesná data o množství vyplýtvaných potravin v domácnostech, čísla nejsou dostupná ani v celosvětovém měřítku. Publikované informace jsou často pouze odhady, které nejsou založené na skutečném měření plýtvání v domácnostech. Proto odborníci z brněnské univerzity přistoupili už před několika lety k vlastnímu průzkumu.

Projekt, na který výzkumný tým čerpá peníze z Technologické agentury ČR, však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá v domácnostech. Po zjištění těchto dat budou výzkumníci provádět experiment ve vybraných lokalitách a budou se pomocí různých metod snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali.

Výsledky pak poslouží k tomu, aby se prokázalo, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv mají na změnu chování různé intervenční metody. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě,“ dodala vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.

PSALI JSME:
„Živé kuře, nebo krávu byste do odpadu nevyhodili,“ říká Martin Prokop

Úspěšné Tesco

O snižování zbytečného plýtvání potravin se snaží také jiné organizace včetně obchodních řetězců, Například Tesco v roce 2017 začalo transparentně měřit svůj potravinový odpad a každoročně o tom vydává výroční zprávu. Od finančního 2016/17 se firmě podařilo snížit plýtvání potravinami ve vlastních provozech o 55 procent a darovat 2 052 tun neprodaných potravin lidem v nouzi.

V uplynulém finančním roce 2018/19 prodalo Tesco v Česku 662 058 tun potravin, z nichž 11 722 tun činily potravinové přebytky. Řetězec daroval potravinovým bankám a místním charitativním organizacím celkem 1 125 tun potravin. To představuje nárůst o 29 procent ve srovnání s předchozím rokem. Společnost navíc loni darovala 4 277 tun potravin jako krmivo pro zvířata.

„Věříme, že žádné potraviny, které jsou bezpečné pro lidskou spotřebu, by neměly být vyhozeny,“ konstatoval Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco pro ČR. Spolupráci si pochvaluje rovněž Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank. „Díky intenzivní a systematické spolupráci se nám daří dosahovat stále lepších výsledků,“ řekla Láchová.

PSALI JSME:
Dalibor Levíček: Brát jídlo, kde přebývá, a dávat ho, kde chybí

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.