Lidové bouře v Kazachstánu zdražují ropu i uran

Názor
Pohonné hmoty v ČR na přelomu roku zmírnily tempo svého prosincového zlevňování. Benzín za uplynulých sedm dní zlevnil už jen o šest haléřů na litr, zatímco nafta o devět haléřů na litr.
Bouře v Kazachstánu zatím více než na světové ceny ropy doléhají na světové ceny uranu, které včera vzrostly o osm procent. Ilustrační foto: Pixabay.com

V následujícím týdnu je proto třeba počítat se stagnací cen u českých čerpacích stanic. Ropa Brent totiž v tomto týdnu poprvé od listopadu 2021 zdražila opět nad úroveň 80 dolarů za barel. V příštích dnech a týdnech ji navíc může hnát vzhůru napjatá situace v Kazachstánu.

Už včera cena ropy vzrostla částečně právě kvůli lidovým bouřím v Kazachstánu, které bezprostředně propukly v reakci na odstranění zastropování cen hojně využívané pohonné hmoty, LPG (zkapalněný ropný plyn).

Středoasijská republika patří do první světové desítky největších vývozců ropy. Zastropování ceny LPG právě pobízelo k exportům tohoto paliva, protože na vývozních trzích, kde zastropování neexistuje nebo není tak omezující, kazašští vývozci pochopitelně mohli prodávat dráž, než u sebe doma. Tato skutečnost vedla k nedostatkům a výpadkům zásobování pohonnými hmotami v Kazachstánu, takže se tamní vláda rozhodla zastropování zrušit.

PSALI JSME:
Benzín v Česku zdražuje v posledním roce rychleji, než na Slovensku či v Německu

Učinila tak však v dost nevhodnou dobu, kdy se inflace v zemi i tak blíží desetiprocentní úrovni. Pod tlakem mohutných protestů vláda nakonec rezignovala, zastropování je obnovováno. Lidé už jsou však v ulicích – a bouří se nejen kvůli drahým palivům.

Vadí jim též růst nerovnosti, umocněný pandemií, nebo nedostatek občanských svobod a demokracie v zemi, kde od rozpadu Sovětského svazu vládnou autoritáři, příp. de facto jejich loutky.

Kazachstán je třetí největší dovozce ropy do České republiky. Bezprostředně však v Česku žádné výpadky dodávek pohonných hmot či jiných ropných produktů nehrozí. Pokud by nepokoje v Kazachstánu trvaly delší dobu, pocítí je čeští motoristé zejména zdražením benzínu či nafty, nikoli jejich nedostatkem.

PSALI JSME:
Na Nový rok bude benzín za 36 Kč a nafta za 35 Kč

Bouře v Kazachstánu zatím více než na světové ceny ropy doléhají na světové ceny uranu, které včera vzrostly o osm procent. Kazachstán je totiž největším globálním producentem uranu, zodpovídá za více než 40 procent jeho celosvětové produkce. Uran, radioaktivní kov, se používá při výrobě palivových článků do jaderných elektráren, jejichž citelné zdražování nyní hrozí.

Ze situace těží australští nebo severoameričtí dodavatelé uranu, jejichž akcie včera rostly, protože trh sází na to, že by jejich dodávky za zvýšenou cenu mohly vykrývat případný trvalejší výpadek v kazašských dodávkách.

Podobně by tomu bylo s ropou. Pokud by ji Kazachstán nemohl dodávat v dostatečné míře, a to i do ČR, zastoupí jej jiní dodavatelé jako Ázerbájdžán nebo Rusko – ovšem při vyšší ceně suroviny.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
V roce 2022 hrozí, že pohonné hmoty zdraží na 40 korun za litr. Zatím ale zlevňují

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.