Maďarská centrální banka snížila jednodenní úrokovou sazbu

Názor
Maďarská centrální banka na svém úterním zasedání rozhodla o snížení jednodenní depozitní sazby o 100 bazických bodů na 17 procent tak, jak se očekávalo. Základní tříměsíční depozitní sazbu ponechala na stávajících 13 procentech.
Maďarská centrální banka na svém úterním zasedání rozhodla o snížení jednodenní depozitní sazby o 100 bazických bodů na 17 procent tak, jak se očekávalo. Foto: Egrian – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6671350

Snižování jednodenní sazby v rozsahu 100 bazických bodů měsíčně bude podle našeho názoru pokračovat až do září, kdy by měla dosáhnout 13% úrovně základní sazby. Cyklus snižování tříměsíční depozitní sazby by měl podle naší prognózy začít v prvním čtvrtletí roku 2024.

Maďarský forint byl před zasedáním centrální banky nervózní. Ztratil 0,8 procenta a obchodoval se za 377 HUF/EUR. Po oznámení rozhodnutí začal ztráty korigovat. Zbytek regionu lehce posiloval. Polský zlotý si v průběhu úterního obchodování připsal 0,4 procenta (na 4,48 PLN/EUR), kurz koruny 0,1 procenta (na 23,68 CZK/EUR).

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Maďarská centrální banka klíčovou sazbu nezměnila

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.