Maďarská vláda rozhodla pozastavit bezcelní dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny v období do konce letošního června. Ohrožuje totiž prý maďarské farmáře. V pátek minulý týden dovoz pozastavila polská vláda. V obavě ze „zemědělské krize“.
Původně, loni Polsko a další země východní části EU souhlasily s tím, že umožní Ukrajině přeorientovat své dodávky obilí a další agrární produkce tak, aby i po ruské blokádě ukrajinského vývozu tradiční cestou, zejména černomořskou, mohly mířit na světové trhy.
Jenže ukrajinská zemědělská produkce, zbavená cla, nyní zaplavuje zejména právě trhy zemí východní části EU, kde konkuruje místním zemědělcům. Ti polští se tak uchýlili k protestům, v jejichž důsledku vláda ve Varšavě rozhodla o uvedeném pozastavení dovozu.
Nyní se tedy přidává Maďarsko. Nejde jen o pozastavení dovozu obilí, neboť levná ukrajinská produkce ohrožuje také maďarské producenty drůbeže, vajec, medu nebo olejnin.
Pozastavení dovozu ukrajinské produkce bude bezprostředně tlačit cenu obilí, případně i mouky a pečiva, nahoru také v Česku. A také další agrární produkce. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Jedním z důvodů je to, že do Česka míří obilí z Polska, které pro změnu zaplavuje obilí ukrajinské. A když bude v Polsku nebo Maďarsku méně obilí z Ukrajiny, snáze tam své přebytky uplatní čeští zemědělci, v rámci jednotného trhu EU. Což ale může tlačit nahoru ceny v Česku.
Polské pozastavení dovozu ukrajinského obilí, které by mělo být v platnosti minimálně do července, alespoň přechodně omezí export ukrajinského obilí do zemí EU, což by mělo vytvořit tlak na růst jeho ceny nejen v Polsku, ale skrze slabší dovoz z Polska do ČR také v Česku.
Případně alespoň zbrzdit dosavadní pokles jeho výkupních cen, tedy následně také cen mouky a pečiva. Po nějaké době je ale možný ještě výraznější pokles cen, pokud si export ukrajinského obilí najde náhradní odbytiště, právě za Polsko. A to potenciálně tedy i odbytiště v Česku.
Totéž pak ve vztahu k situaci v ČR platí pro nynější pozastavení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Maďarska.
Výrobní cena tuny potravinářské pšenice letos v únoru klesla na 7 221 korun, vyplývá z nejnovějších dostupných údajů Českého statistického úřadu. To je nejnižší cena od března loňského roku.
Cenového vrcholu dosáhla potravinářská pšenice loni v červnu, kdy výrobní cena jedné její tuny vystoupala na 8 654 korun, zejména v důsledku omezení vývozu obilí z Ukrajiny. Tu napadlo Rusko loni koncem února. Růst cen pšenice v Česku loni podporovaly také další důsledky ukrajinské války, zejména protiruské sankce a rapidně rostoucí ceny energií.
Výrobní cena pšenice však od loňského června do letošního února klesla v ČR o bezmála sedmnáct procent. A lze očekávat další citelný pokles. I čeští zemědělci se tak nyní potýkají s rapidně klesajícími výkupními cenami obilí. Pokles přiživuje právě zahlcení polského a obecně evropského trhu ukrajinským obilím.
Rozhodnutí Varšavy pozastavit dovoz ukrajinského obilí tak bezprostředně umožní i českým zemědělcům žádat vyšší ceny, než na jaké by mohli pomýšlet nebýt daného polského rozhodnutí. Relativně dražší tak v tom důsledku bude v ČR také mouka a pečivo. Případně i další výrobky typu masa. V posledních měsících v ČR klesá totiž také cena krmné pšenice.
Tuna krmné pšenice, sloužící například k výkrmu skotu a jiného chovaného dobytka, se letos v únoru propadla pod úroveň 7 000 korun za tunu, poprvé od loňského března. Přitom loni v červnu se prodávala i za více než 8 000 korun. Od té doby ale zaznamenala již 16procentní pokles. Se zlevněním výkrmu klesá cena produkce třeba právě hovězího.
Citelný pokles výrobních cen, z červnových 7 185 korun za tunu na letošních únorových 5 738 korun za tunu, je patrný v případě krmného ječmene. A oproti loňským maximům znatelně klesá v ČR také třeba výrobní cena potravinářského žita.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
