Vyplývá to z roční zprávy o provozu elektrizační soustavy, do níž Energetický regulační úřad (ERÚ) vůbec poprvé promítl i výrobu elektřiny z malých zdrojů, které jsou provozovány bez licence. Redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz) o tom informoval tiskový mluvčí úřadu Michal Kebort s tím, že kompletní data jsou k dispozici v Roční zprávě o provozu elektrizační soustavy.
Zpráva letos vůbec poprvé obsahuje i údaje o nelicencovaných výrobnách elektřiny, které dosud úřad neevidoval. Související data jsou postupně doplňována i zpětně a aktuálně jsou dostupná za předchozí dva roky (2023 a 2022, pozn. red.). Byť to úřad ve své zprávě explicitně neuvádí, jde o významnou změnu metodiky, když začal sledovat i ty výrobce elektřiny, kteří jeho licenci nemají (a nepotřebují).
„Malé fotovoltaické elektrárny, jejichž výkon nepřesahuje deset kilowatt, se loni na hrubé výrobě elektřiny podílely v Česku necelým jedním procentem,“ uvedl v tiskové zprávě úřadu předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Působivý je ale podle jeho názoru meziroční nárůst jejich instalované kapacity i produkce. „Mezi lety 2022 a 2023 se zvýšila instalovaná kapacita tohoto typu zdrojů o 158 procent a elektřiny vyrobily dokonce o 172 procent více. Čísla jasně dokládají boom, který v posledních dvou letech zažívají instalace střešních solárních elektráren,“ doplnil Trávníček.
Z roční produkce 0,72 terawatthodiny (TWh) elektřiny dodaly loni malé fotovoltaiky do tuzemské přenosové sítě 0,3 TWh. To znamená, že 0,42 TWh (necelých 60 %) bylo spotřebováno přímo v místě výroby – typicky domácnostmi či podnikateli, kteří tyto malé zdroje provozují.
Data ale podle šéfa ERÚ zároveň ukazují, že u výkonnějších fotovoltaických zdrojů je rozvoj o poznání pomalejší. „Instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren přesahujících výkonem jeden megawatt se meziročně zvýšila jen o 1,7 procenta a výroba elektřiny se u nich dokonce mírně snížila,“ vysvětlil Stanislav Trávníček.
Z dat energetického úřadu vyplynulo, že celkově se loni v Česku vyrobilo 76,9 TWh elektřiny, což znamená meziroční pokles o 9,2 procenta. Propad je patrný především u výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí i zemního plynu. Obnovitelné zdroje svou produkci naopak meziročně navýšily. Kromě fotovoltaiky k nárůstu přispěly zejména malé i velké vodní elektrárny.
V energetickém mixu, tedy v podílu na celkové výrobě elektřiny, hrálo loni prim jaderné palivo (40 %), následované hnědým uhlím (36 %), obnovitelnými zdroji energie (14 %), zemním plynem (4 %), černým uhlím (2 %), přečerpáváním vody (1 %) a ostatními plyny (1 %).
