Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební výroba v uplynulém roce klesla o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. Loni k tomu přispělo zejména pozemní stavitelství, tedy stavba budov, které se propadlo o 4,1 procenta.
„Dlouhodobě neřešené problémy, na které odborná veřejnost marně upozorňuje už roky, vedly k tomu, že se stavebnictví v loňském roce opět propadlo,“ uvedl v komentáři pro faei.cz Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.
Připomněl, že na konci roku stavebnictví mírně vzrostlo, když si meziročně polepšilo o 9,7 procenta. „Šlo ale spíše o ojedinělou anomálii než standard,“ poznamenal Korec.
Výrazně loni ubylo dokončených bytů, jejich počet propadl o pětinu na 30 311 dokončených bytů. Podle statistiků za to mohla malá zásoba zahájených bytů a také vysoká srovnávací základna z předchozích let. Mírně pozitivní je, že se loni začalo stavět nepatrně více bytů.
Nejvíce nových bytů se loni stavělo v hlavním městě, kde statistici evidovali 7 407 zahájených bytů v rámci zcela nové výstavby. Druhé místo udržel Jihomoravský kraj se 5 131 zahájenými byty a na třetím zůstal Středočeský kraj, ve kterém firmy loni zahájily stavbu 4 647 bytů. Beznadějně poslední je stále Karlovarský kraj se 408 byty.
„Loňský propad stavebnictví je pochopitelný a nikoho nemohl příliš překvapit. Sektor se totiž stále potýká se spoustou problémů. Tím nejzásadnějším je extrémně složitá stavební legislativa, která povolování nových staveb více komplikuje, než aby ho urychlovala,“ konstatoval Korec.
Nepovedená digitalizace
Velká očekávání byla od nového stavebního zákona, jehož plná účinnost nastala v polovině loňského roku. „Přestože obsahuje dobré principy, které mohou povolování staveb výrazně urychlit, jejich přínos zcela zabila nepovedená digitalizace stavebního řízení,“ řekl Korec.
Nyní podle něj existuje jakýsi kočkopes kombinující starý i nový systém s tím, že ministerstvo pro místní rozvoj připravuje zcela nový systém digitalizace. Ten by měl být ale plně funkční až za tři roky.
„Stavebnictví tak ani v následujících letech výrazná změna k lepšímu nečeká. Na výrazný růst sektoru, který výrazným způsobem pomáhá celé české ekonomice, si tak ještě počkáme,“ uvedl Evžen Korec z Ekospolu.
O zdlouhavém stavebním řízení se zmiňuje rovněž Michal Šiller, obchodní ředitel developerské společnosti Neocity. „V loňském roce na realitní trh přibylo větší množství nových bytů oproti předchozím letům, šlo však většinou o odložené projekty, které byly schválené již dříve,“ vysvětlil pro faei.cz Šiller.
Konstatoval, že nabídka bytů stále nedostačuje poptávce, což se odráží na stoupajících cenách. „Podobně to bude pokračovat i v tomto roce, kdy však dojde k vyčerpání odložených projektů,“ poznamenal Šiller.
Současně očekává, že bude nadále pokračovat trend snižování hypotečních sazeb, což by mohlo zájem o nové bydlení posílit. „Propad mezi nabídkou a poptávkou by tak ještě vzrostl. Jedinou možnou cestou je vyřešit problémy s povolovacími procesy a výrazně tím zrychlit tempo a objem nové výstavby,“ dodal Michal Šiller z Neocity.
Nárůst ceny o 160 procent
Výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová se zaměřila na nedostatečnou výstavbu bytů v Praze. Loni jich bylo podle ČSÚ povoleno 8 191, z toho 6 967 v bytových domech. Meziročně jde o výrazný nárůst v desítkách procent, což je ovšem dáno nízkou srovnávací základnou roku 2023.
„Podstatnější ale je, že se ani loni nepodařilo prolomit desetitisícovou hranici, udávající minimální počet bytů, které hlavní město pro svůj rozvoj každoročně potřebuje,“ uvedla v komentáři pro faei.cz Váňová.
Dodala, že od roku 2006 nebyla hranice deseti tisíc nových bytů překročena ani jednou. „A jen za tuto dobu bytový deficit Prahy narostl o téměř 90 tisíc bytů,“ konstatovala Váňová. Právě nedostatek bytů je podle ní hlavním důvodem, proč za posledních deset let vzrostly nabídkové ceny nových pražských bytů o více než 160 procent.
„Jen za poslední rok se ceny zvýšily o sedm procent a rostly taky rychleji, než se ještě na začátku loňského roku předpokládalo. Poptávka se navíc blíží rekordním hodnotám a dá se očekávat, že s dalším poklesem sazeb hypoték se bude ještě zesilovat. A s tím i tlak na další růst cen,“ uvedla Váňová.
Také ona se domnívá, že kvůli problémům s novým stavebním zákonem a digitalizací je zrychlení povolování v nedohlednu. „Proto je třeba počítat s tím, že v hlavním městě i následujících letech ceny bytů porostou přinejmenším o pět až deset procent ročně,“ uvedla Michaela Váňová z Central Group.
(Ne)pozitivní závěr roku
Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová se podrobně zaměřila na poslední měsíc uplynulého roku, kdy tuzemská stavební produkce meziměsíčně vzrostla o 4,5 procenta (a meziročně o 9,7 %, pozn. aut.).
„V prosinci se lépe vedlo pozemnímu stavitelství než inženýrskému, obě odvětví však rostla,“ sdělila ekonomka v komentáři pro faei.cz. Dodala, že inženýrské stavitelství se již dotáhlo na svoji předpandemickou úroveň, což je patrně výsledek vyšších státních investic do dopravní infrastruktury.
„Počet vydaných stavebních povolení ale moc šancí na zlepšení dostupnosti vlastnického bydlení v Česku nedává. Ten se totiž v prosinci meziměsíčně snížil o šest procent a meziročně byl nižší také o šest procent,“ uvedla Steckerová. Dodala, že prosincový počet 5 064 vydaných stavebních povolení byl nejnižší údaj za celý rok, ale i za posledních zhruba devět let.
„V letech 2020 až 2024 stavební úřady vydaly za měsíc v průměru necelých sedm tisíc stavebních povolení,“ konstatovala Steckerová. V prosinci byla podle ní zahájena výstavba 2 990 bytů a tento počet meziročně klesl o 5,7 procenta.
I tak věří v příznivý vývoj stavebnictví. „Produkce pozemního stavitelství by měla být podpořena dalším poklesem hypotečních sazeb a pokračujícím růstem reálných příjmů domácností,“ uvedla Jana Steckerová.
„Ceny nemovitostí však opět silně rostou a nedostupnost vlastního bydlení pro řadu domácností tak pravděpodobně nadále bude významnou brzdou růstu v tomto sektoru. Inženýrské stavitelství by pak mělo nadále těžit z vyšší investiční aktivity vlády,“ dodala.
