Marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně

Názor
Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel. Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že MOL nadále odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západu ocitá v ojedinělé slevě.
Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. V únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v březnu už to bylo 33,70 dolaru za barel. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Například indickým odběratelům obchodníci nabízeli koncem března ruskou ropu Ural se slevou zhruba 45 dolarů oproti světové ceně ropy, ropy Brent, která v té době stála kolem 110 dolarů za barel. Ještě v první polovině března přitom sleva Uralu oproti Brentu byla mírnější, činila jen kolem dvaceti dolarů na barel.

Společnost MOL provozuje čtyři rafinérie a dva petrochemické závody v rámci integrovaného řízení dodavatelského řetězce v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. V Česku provozuje 304 čerpací stanice, takže je v tuzemsku jejich druhým největším provozovatelem.

Zcela mimořádná rafinační marže společnosti MOL dává alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v ČR během letošního března upozorňovali, že je z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic.

V reakci na tuto kritiku vláda premiéra Petra Fialy přistoupila ke kontrole marží čerpacích stanic. Porovnává je s cenami, jež se ustavují na surovinové burze v Rotterdamu. Žádná závažná – tedy plošná a systémová – odchýlení marží oproti běžnému standardu vládní úředníci podle svých slov zatím neodhalili.

PSALI JSME:
Marže čerpacích stanic nebyly plošně nepřiměřené, říká ministerstvo. Nezkoumalo však marže rafinérií

Historicky nebývalá rafinační marže společnosti MOL ale signalizuje, že alespoň z části tuzemští motoristé či dopravci v březnu za pohonné hmoty platili zcela nestandardně dramaticky více, než by odpovídalo reálným nákladům a běžným maržím.

Tím, že se Fialova vláda zaměřila pouze na srovnání marží čerpacích stanic s cenami na rotterdamské burze, soustředila se pouze na část komplexní problematiky. Dá se tedy říci, že do značné míry „mířila vedle“.

Pokud by problematiku uchopila komplexněji a analyzovala cenotvorbu a maržovou politiku společností typu MOL, zahrnujících celý dodavatelský řetězec, od rafinérií po čerpací stanice, zjevně by musela dospět k jinému než uvedenému závěru.

Akcie společnosti MOL během března vzrostly na budapešťské burze poměrně výrazně, o bezmála dvacet procent. To svědčí o tom, že investoři jsou si dobře vědomi enormní ziskovosti současné maržové politiky maďarské společnosti.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Pohonné hmoty v ČR zdražují, ale měly by zlevnit

Zavřít reklamu ×
  1. Na základě těchto dat je nutno tyto pumpy bojkotovat a nekupovat od nich benzin a naftu. problém ale je, že zaváží PHM i do jiných než do MOL benzinek. Ale i tak by tlak pocítili.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.