Měla by centrální banka investovat do zlata?

Názor
Nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl se netají záměrem navýšit podíl, který v aktivech centrální banky zaujímá zlato. Je to dobrý záměr?  Právě zlato je velmi často atraktivní i pro ty nejméně znalé a zkušené investory (kam samozřejmě Aleše Michla a jeho tým neřadím!, pozn. aut.).
Čím víc chce nová bankovní rada ČNB u investiční tranše brát v úvahu i krátkodobá rizika, tím víc držba aspoň malé části tohoto portfolia ve zlatě jistý smysl dává. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Proto je dobré si zrekapitulovat jeho základní investiční vlastnosti (necháme stranou, jak se mezi sebou liší z pohledu transakčních nákladů a různých druhů rizik jednotlivé konkrétní způsoby expozice na zlato, jako je držba fyzického zlata doma, jeho držba na dálku, investice do akcií firem těžících zlato, různé deriváty apod.).

Výnos ze zlata je dlouhodobě menší, než třeba u akcií (i když najdeme víceletá období, kdy se zlatu dařilo lépe, než akciím, zejména pokud se budeme dívat na akcie evropské, nikoli americké); jeho výnos se zvyšuje spíš ve špatných časech a snižuje v časech dobrých, tj. jde proti výnosu z akcií.

PSALI JSME:
ČNB chce nakoupit zhruba 100 tun zlata

Proto já osobně pokládám vložení části portfolia do zlata za jeden z rozumných způsobů snižování rizika u investic krátkodobých, resp. u investic, u nichž nelze vyloučit, že je budeme potřebovat velmi rychle zlikvidovat (převést na peníze). V tomto smyslu se zlato podobá třeba státním dluhopisům.

Naproti tomu při investování na dlouhá léta mně dává zlato – a to jen ve fyzické podobě – smysl pouze snad v případě obav z nějaké technologické katastrofy, v jejímž důsledku přestane moderní finanční systém fungovat a hodnotu si udrží právě jen drahé kovy a podobná všeobecně přijímaná nefinanční aktiva.

Pro účely ČNB se proto snaha zvýšit podíl zlata nezdá jako rozumná. Uvnitř likviditní tranše (zhruba čtvrtina celkových devizových rezerv) to nedává smysl, protože tuto tranši (pro případy, kdy by bylo třeba rychle intervenovat), drží centrální banka pouze ve vysoce likvidních, krátkodobých, nízkorizikových instrumentech, jako jsou vklady v centrálních bankách, státní pokladniční poukázky apod. – a tam by zlato vnášelo nežádoucí riziko.

PSALI JSME:
Barometru obliby spoření už pět měsíců kralují drahé kovy

U zbylých tří čtvrtin devizových rezerv ČNB, tedy u tzv. investiční tranše, se nečeká využití pro nenadálé intervence; naopak se předpokládá velmi dlouhý investiční horizont, a tudíž je zde mnohem větší důraz na výnos. Zlato do tohoto obrázku moc nepasuje, protože z dlouhodobého hlediska je jeho výnosnost oproti akciím menší.

Ale jde samozřejmě o věc míry: Čím víc chce bankovní rada u investiční tranše přece jen vedle dlouhodobého výnosu brát v úvahu i krátkodobá rizika (pro což ovšem moc nevidím důvody), tím víc držba aspoň malé části tohoto portfolia ve zlatě jistý smysl dává.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Senzací roku 2020 bylo zlato

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Trhy jsou v korekci, co bude dál?

Probíhající napětí na Blízkém východě se spolu s výhledem na vyšší úrokové sazby po delší dobu („higher for longer“, pozn. aut.) přenášejí negativně na globální finanční trhy. Ty se tak nacházejí v pásmu poměrně …

Do čeho investovat v době války?

Může se zdát, že mezi rizikem a nejistotou je pouze minimální rozdíl, ale není tomu tak. Riziko znamená, že lze na základě přiměřeného datového vzorku vyčíslit pravděpodobnost, zatímco v případě nejistoty je podobná …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O kolik zdražil řízek, guláš nebo smažák. Velké srovnání cen

Analýza
Restauracemi se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená zvýšením DPH. Navzdory klesající inflaci jsou březnové ceny v průměru o osm procent vyšší než před rokem. O kolik ale za posledních pět let zdražila běžná jídla, jako je svíčková, řízek nebo guláš? Společnost Dotykačka poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) detailní údaje o růstu cen vybraných pokrmů.