Dolar je v posledních dnech podporován nejen odhodláním Fedu (americké centrální banky, pozn. red.) k zahájení zvyšování sazeb již na nadcházejícím březnovém zasedání, ale i – ve srovnání s Evropou – mnohem menší závislostí na ruských energiích a geografickým odstupem od celého konfliktu.
Data z amerického trhu práce potvrzují jeho dobrou kondici. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti se v uplynulém týdnu snížil více, než trhy očekávaly. Americký trh práce se tak pohledem statistik z poslední doby nachází v prostředí nedostatku pracovní síly a přilévá olej do ohně inflačních tlaků daných vysokými cenami energií, komodit, ale i předchozím narušením dodávek vstupů.
Výrazné překvapení ve čtvrtek přinesl lednový růst cen průmyslových výrobců v eurozóně. V lednu meziměsíčně vzrostly produkční ceny o dalších 5,2 procenta (očekávalo se 2,8 %, pozn. aut.), což v meziročním vyjádření znamená již růst o 30,6 procenta.
Nezajímavé není toto číslo ani z domácího pohledu, jelikož vysoká otevřenost české ekonomiky znamená, že existuje riziko, že se vyšší zahraniční ceny budou ještě nějakou dobu promítat i v nákladech českých výrobců (v lednu rostly české PPI o 19,2 %, pozn. aut.), což bude vytvářet dodatečný tlak na tuzemské spotřebitelské ceny a další růst sazeb České národní banky.
Ve čtvrtek byly zveřejněny i finální hodnoty indexů nákupních manažerů v Německu a eurozóně za únor, které byly revidovány oproti prvotním odhadům mírně dolů. Stále se však nacházely výrazně nad hodnotou 50 bodů, která je předělem mezi poklesem a růstem, což bylo dáno jak odezníváním pandemické vlny omikronu, tak uvolňováním napětí v dodavatelských řetězcích.
Z dnešního pohledu však jde o data, která odráží především historii před eskalací konfliktu na Ukrajině, což jejich vypovídací schopnost ohledně budoucího ekonomického vývoje značně diskontuje. Regionální měny byly v prostředí sílícího dolaru i ve čtvrtek pod tlakem výprodejů. Nejvíce oslabil polský zlotý, který se odpoledne obchodoval poblíž 4,80 PLN/EUR.
Ztrácela i česká koruna, která se odpoledne dostala až na 25,80 CZK/EUR. O něco menší ztráty si připsal forint, který byl podpořen vyšším než očekáváným zvýšením týdenní depozitní úrokové sazby tamní centrální banky. Celkově tak středoevropské měny doplácí na svou geografickou blízkost celému konfliktu, závislost na ruských energiích a relativně vyšší podíl průmyslu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
