Pozitivně hledí také na to, že vítězní křesťanští demokraté pravděpodobného nastávajícího kancléře Friedricha Merze by vzhledem k počtu získaných křesel v Bundestagu měli být schopni sestavit „velkou koalici“, tedy vládnout výhradně se sociálními demokraty, aniž by potřebovali Zelené.
Investoři preferují koalici složenou ze svou stran, protože bývá akceschopnější, jak ostatně potvrzuje i aktuální zkušenost s vládou poměrně nesourodé trojkoalice. Merz tedy v očích investorů unikl Pyrrhovu vítězství, neboť o Zelené se jeho vláda nebude muset opírat.
Pokud by levicová strana Aliance Sahry Wagenknechtové získala pět procent hlasů, a nikoli pouze „necelých pět procent“, jak se stalo, Merz by se bez Zelených neobešel. Pyrrhovu vítězství tedy unikl vskutku jen velice těsně.
Ještě spokojenější by ovšem investoři byli, pokud by strany establishmentu – tedy křesťanští a sociální demokraté a právě Zelení – získali ústavní, dvoutřetinovou většinu. Tak tomu ale není. Alternativa pro Německo a Levice, dvě další partaje, které se do Bundestagu dostaly, totiž mohou blokovat snahu revidovat legislativu týkající se takzvané dluhové brzdy.
Dluhová brzda, ustavená v reakci na globální finanční krize let 2008 a 2009, zapovídá hospodaření se schodkem veřejných financí převyšujícím 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Za mimořádných okolností však může být pozastavena.
Což se také stalo během covidové pandemie i následné energetické krize. Nyní by se vládní strany zase mohly odvolat na dopad vývoje kolem války na Ukrajině a nutnost navýšení výdajů na zbrojení. Půjde však stále jen o řešení provizorní, jenž investorům nemusí dát dostatečnou, trvalejší jistotu.
Investoři by uvítali trvalé uvolnění dluhové brzdy, která je podle většiny z nich příliš striktní, takže způsobuje dlouhodobé podinvestování například dopravní nebo digitální infrastruktury v Německu, což pak zhoršuje jeho ekonomický výkon.
Revizi a trvalému uvolnění dluhové brzdy však mohou právě zabránit Alternativa pro Německo a Levice, které dohromady obsadí 216 z 630 křesel Bundestagu, tedy 34,3 procenta, ergo více než třetinu.
Tyto strany by mohly blokovat uvolnění brzdy třeba s tím argumentem, že nesouhlasí, aby navýšené výdaje směřovaly na zbrojení a obranu. Což by ale právě nejspíše bylo jádro argumentace stran establishmentu.
Tak jako tak, nedělní německé volby byly vskutku historicky zlomové. Zbortil se rys, jenž s železnou pravidelností provázel všechny parlamentní volby v (Západním) Německu po druhé světové válce. První dvě místa si totiž vždy dělily křesťanští a sociální demokraté, poprvé se teď mezi ně vklínila jiná partaj, Alternativa pro Německo.
Vládnout sice budou nadále strany poválečného establishmentu, avšak pokud nebudou výrazněji „vykrádat“ program právě Alternativy pro Německo, zejména v otázce imigrace, ta může být v příštích volbách už první. Dynamika a směr posunu společenských nálad tomu dosti nasvědčuje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
