Přitom americký prezident Donald Trump do svého sobotního rozhodnutí výrazně od úterý zvednout celní sazby vtělil opatření – takzvanou retaliation clause čili odvetnou doložku –, které zajistí, že v případě odvety Spojené státy dále svá cla dále zvednou, nad rámec zvýšení stávajícího.
Ve finále tak nová americká cla na Mexiko a Kanadu mohou být i více než třikrát vyšší než ta na Čínu. Peking totiž sice slibuje také odvetu, leč spíše v podobě napadnutí Trumpova rozhodnutí u Světové obchodní organizace, nikoli v podobě zavádění odvetných cel.
Již nyní platí, že průměrná (vážená, pozn. aut.) celní sazba, kterou nyní USA na veškerý dovoz uplatňují, po sobotě stoupne ze tří procent na 10,7 procenta (modrý bod na grafu), jak vypočetla agentura Bloomberg.
Tak vysoko byla naposledy za druhé světové války. Navíc, bude nyní dvojnásobku své hodnoty před rokem 1920. Je to tedy již nyní vskutku historický zlom, přičemž další stupňování průměrné celní sazby tedy nelze vyloučit.
Navíc se USA vydávají cestou, po níž už v minulosti šly a ze které je postupně dostaly až Velká hospodářská krize 30. let a druhá světová válka.
Spirálovité stupňování celních sazeb v Severní Americe může vést k výraznějšímu růstu cen ropy na světových trzích, tedy i pohonných hmot v ČR, neboť rafinérie amerického Středozápadu ve velkém, takřka ze tří čtvrtin, zpracovávají kanadskou ropu.
Zásobování USA ropou a ropnými produkty se tak prodražuje a zhoršuje, přičemž slabší stav amerických zásob mívá dopad do světových cen ropy – která zdražuje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
