Čína nedávno reagovala na nové americké restrikce v oblasti vývozu čipů, které omezily její přístup k součástkám pro čipy s umělou inteligencí, tím, že vůči společnosti Nvidia zahájila šetření a zakázala export vzácných minerálů používaných ve vojenských technologiích. Jaký by mohl být další vývoj tohoto obchodního sporu? Co by to mohlo znamenat z pohledu drahých kovů?
Čína od roku 2015 prochází obdobím, kdy se snaží zvýšit svoji konkurenceschopnost v oblasti čipů. Říše středu tak představila velmi ambiciózní plán, jehož cílem je stát se světovým lídrem v technologiích včetně polovodičů.
Říše středu se dosud hojně spoléhala na dovoz vyspělých čipů od amerických firem, jako je Intel, AMD, nebo tchajwanské společnosti TSMC. Očekává se, že čínský trh s polovodiči vzroste do roku 2027 o dalších 50 procent na téměř 200 miliard dolarů. To samozřejmě vyžaduje přístup k řadě technologií, know-how v této oblasti.
A Spojené státy prakticky od začátku vnímají tento plán jako hrozbu pro svou technologickou nadvládu. Po zvolení Donalda Trumpa se množství sporů v této oblasti zvýšilo. USA uvalily restrikce zejména na čínskou společnost Huawei. Zablokovaly jí přístup k vyspělým čipům a technologiím 5G. Následně byla firma zapsána na tzv. black list – má tedy odepřeny americké technologie.
S Trumpovým znovuzvolením se ukazuje, že spory v oblasti čipů a vzácných surovin mohou dál eskalovat. Čína reaguje tvrdými protiopatřeními, jako je omezení exportu vzácných minerálů (např. gallium a germanium, pozn. aut.), které jsou zásadní pro výrobu čipů. Také zahajuje šetření vůči firmám, jako je Nvidia, čímž se snaží vytvořit páku v budoucích jednáních.
Drahé kovy a vzácné suroviny se tak stávají prostředkem k získání vlivu a dominance v technologickém sektoru. V příštím roce se tak na pozadí další eskalace obchodní války mezi Čínou a USA dá očekávat mohutný vzestup cen celé řady komodit. Výrazně by tak mohly zdražovat vzácné suroviny, ale i tradiční vzácné kovy. Podle analytiků by v „rally“ mělo pokračovat zejména zlato, stříbro či měď.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
