„Zatímco v letech 2015-2019 počty absolventů, kteří po ukončení studia nenašli práci, soustavně klesaly, v roce 2020 nastal zvrat k horšímu a ten se loni ještě prohloubil,“ informovala naši redakci Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR.
Celková míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem odrážející jejich počty v jednotlivých letech se v roce 2020 v meziročním srovnání zvýšila ze 4,2 na 6,5 procenta, v roce 2021 jich bylo dokonce 9,8 procenta.
Jednotlivé řemeslné profese přitom nárůst nezaměstnanosti postihl v různém rozsahu. Podle statistik asociace patří k nejpostiženějším učební obory výrobce potravin (20 % nezaměstnaných v roce 2021), knihař (17,4 %), tiskař a prodavač (shodně 15,8 %), nebo oděvní výroba (17,1 %).
Podle předsedy představenstva AMSP ČR Josefa Jaroše je to především následek covidové pandemie a opatření k jejímu zmírnění: „Pandemie se zásadním způsobem odrazila prakticky ve všech sférách života společnosti včetně ekonomiky.“
„Trh práce byl rovněž dramaticky zasažen, a to se promítlo i do situace absolventů. Firmy jsou celkově opatrnější v přijímání nových zaměstnanců, protože se jim do budoucna cokoli obtížně plánuje,“ upozornil naši redakci Jaroš.
Podle něj jsou zaměstnavatelé ostražití vůči čerstvě vyučeným řemeslníkům, kteří absolvovali závěr studia v režimu distanční výuky a do školních dílen nesměli vkročit ani proto, aby připravovali své závěrečné práce.
Dana Čapková, místopředsedkyně a tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, naší redakci sdělila: „Opravdu se jde pouze o roky 2020 a 2021, které byly celospolečensky postiženy pandemií koronaviru, a to v celém našem hospodářství, podnikatelském prostředí a samozřejmě také ve školství.“
Řada absolventů středních škol s výučním listem podle ní nenašla ihned uplatnění, protože mnoho provozů v oblasti gastronomie a dalších služeb bylo dlouhodobě uzavřeno a nastal celospolečenský nárůst nezaměstnanosti, přičemž často zaměstnavatelé přecházeli k zaměstnávání formou krátkodobých brigád a řada lidí byla nucena změnit svou profesní dráhu.
Přirozeným časem pro nástupy absolventů končících školu v červnu daného roku je přitom září. Ne všichni však najdou okamžité uplatnění v praxi. Pro analýzu nezaměstnanosti je tak podle odborníků vhodnější sledovat jejich počty až po určitém čase.
„Dalším faktorem je také zvýšení počtu absolventů v oborech s výučním listem či s maturitní zkouškou, jež se projevuje od roku 2016. Přesto věříme, že celospolečenská poptávka po těchto absolventech bude opět na vzestupu s následným hospodářským růstem a stabilitou ve společnosti,“ sdělila Čapková.
„Pravděpodobně je to dáno tím, že roky poznamenané pandemií jsou opravdu atypické a nelze je srovnávat s roky předešlými,“ potvrdil její slova Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.
Vysoká procenta nezaměstnanosti mohou být ale podle něj pochopitelně způsobena i tím, že firmy mají obavy zaměstnávat absolventy, o nichž vědí, že jejich výuka, především odborný výcvik, byly uzavřením škol výrazně negativně poznamenány.
„Je to důsledek toho, že kompetentní místa v krizové době nechtěla slyšet, že odborný výcvik měl dostat výjimku, že výuka odborného výcviku se nedala ani částečně systémem on-line nahradit. Firmy se pravděpodobně obávají, že absolventi z těchto let opravdu znají svoji profesi spíše teoreticky, ale nemají potřebné manuální návyky,“ sdělil naší redakci Janeček.
A tyto obavy mohou podle něj být i oprávněné, protože školy své tehdejší žáky s obtížemi naučily to, co by měli v konkrétním oboru manuálně zvládat. „Rozhodně nebyl čas na procvičení, zažití a upevnění těchto dovedností. Množství hodin, které žáci místo v dílnách a v odborných pracovištích trávili u PC, se logicky musí někde projevit,“ připomněl Janeček.
Loni na podzim mohly školy čerpat finanční prostředky na doučování žáků zasažených pandemií z „Národního plánu obnovy“. „Byly to prostředky určené ve středním školství pro doučování žáků letošních posledních ročníků, v naší škole jsme je využili pro navýšení počtu hodin právě v odborném výcviku,“ uvedl ředitel odborné školy.
Koncem roku 2021 tato možnost však skončila a podle Janečka se momentálně o pokračování nemluví. „Přitom právě žáci, kteří jsou nyní ve třetím ročníku učebních oborů a budou tedy letos končit, zažili uzavírání škol od března 2020, kdy byli v prvním ročníku. Jsou tedy výpadkem odborného výcviku také velmi postiženi a může to i jim silně komplikovat možnost pracovního uplatnění,“ varoval.
Tomu se vůbec nedivím. Mladí čumí jen do mobilu a nic neumí a dokonce ani nechtějí umět. Co máme mladého pracovníka na firmě tak se tam drží jen kvůli tomu že je příbuzný majitele firmy. Jinak nic neumí a chce jenom jezdit dodávkou na nákupy a pod……
Jo, jasně, odborník na mladou generaci 😀
Asi budete jeden z těch workoholiků kteří makaj 80 hodin týdně za stovku na hodinu a hezky se při tom usmíváte 😀
Přesně tak, všichni chtějí brát jen velké peníze a nikomu z nich se nechce dělat, klasika……
Nebudete jeden z těch zaměstnavatelů kteří nabízí 20 tisíc a myslí si že si všichni sednou na zadek a ještě ochotně naklušou na víkendovou směnu? 😀
Skoro každý středoškolák vyučený má maturitu. Nevím proč. Ta maturita není odborný předmět a to, že ji má nenahradí to, že třeba jako alektrikář neumí ani vyměnit pojistku a vypínač. Digitál to neumí a řemeslníci,kteří by je to ve skutečném zaměstnání naučili již pomalu nejsou. Tzv. hodinový manžel, nebo rady v počítači to nenaučí. Druhý je také prosazovaný názor mám maturitu tak přece nebudu jako instaleter opravovat třeba záchod. A měnit staré paní vodovodní kohoutek je ztráta mého času za malý peníz. Já bydlím, kde již žijí hodně senioři a osamělí tak to vím z vlasní zkušenosti, že na takovou práci se nedá řemeslník sehnat. Většinou vypomůže někdo z okolí ,ale také tady nebude na věky. Přitom ceny za tuto práci si můžete zjistit na různých web stránkách a bude te se divit co stojí třeba výměna umavadla plus cestovné. Z toho důvodu je také aby něco uměl a nepracoval jen když má dobrou náladu.