Zkrácené pracovní úvazky či úvazky na dobu určitou mohou být vhodnou alternativou pro zaměstnání pracovníků s minimálními nebo žádnými pracovními zkušenostmi, či atypickou pracovní dobou a mohou tak sloužit jako most k pozdějšímu pracovnímu úvazku na dobu neurčitou. Jsou také navíc vhodnou alternativou pro pracovníky, kteří chtějí své zaměstnání kombinovat se vzděláváním, rekvalifikačními kurzy nebo jen chtějí vhodně vyvážit svůj work-life balance.

A jak si stojí Česká republika v mezinárodním srovnání? Velmi dobře. Mezi analyzovanými zeměmi se řadí k těm, jejichž zákony umožňují celou škálu krátkodobých pracovních úvazků s poměrně přívětivými podmínkami, ze kterých může benefitovat jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Východní státy jako Bulharsko nebo Polsko nás mohou brát za vzor hodný následování. „Prostor pro možné zlepšení zde však stále je. Například ve Švýcarsku a Dánsku můžete pracovní smlouvu na dobu určitou zaměstnanci prodlužovat prakticky neomezeně. V České republice tak lze učinit pouze třikrát“ říká Michael Fanta, analytik Centra ekonomických a tržních analýz.

Krátkodobé pracovní úvazky výrazně podporují flexibilitu trhu práce a významně tím snižují míru strukturální nezaměstnanosti. V České republice jsou krátkodobé pracovní úvazky zastoupeny přibližně v deseti procentech všech pracovních kontraktů, přičemž míra strukturální nezaměstnanosti je po Německu druhá nejnižší v EU. Naproti tomu v Lotyšsku tvoří krátkodobé pracovní úvazky pouze 1,6 procenta a míra strukturální nezaměstnanosti je zde v rámci EU jednou z nejvyšších. „Absence těchto krátkodobých smluv brání v nalezení práce nezaměstnaným, kteří jsou nuceni své pracovní aktivity přesunout do zcela nového odvětví a bez jakýchkoliv zkušeností jim zaměstnavatelé nejsou ochotni nabídnout pracovní smlouvu dlouhodobého charakteru“ doplňuje Pavel Peterka, analytik Centra ekonomických a tržních analýz.