Zpřesněná a detailní statistika HDP reportuje pro závěrečné čtvrtletí pokles 0,4 procenta mezičtvrtletně a růst 0,2 procenta meziročně, což je v případě mezičtvrtletního výkonu ekonomiky výsledek o 0,1 procentního bodu horší, než činil předběžný odhad, v případě meziročního růstu je výsledek slabší o 0,2 procentního bodu.
Detailní údaje o HDP potvrzují předpoklad prudkého poklesu spotřeby domácností, která byla hlavním tahounem poklesu výkonu české ekonomiky v meziročním i mezikvartálním vyjádření.
Bližší pohled na detailní statistiku zároveň ukazuje, že HDP byl k mezikvartálnímu poklesu tlačen především spotřebou domácností, hrubou tvorbou fixního kapitálu (tj. investičními výdaji, pozn. aut.) a dále také vývojem zásob podniků, zatímco zahraniční obchod a spotřeba vlády měly na mezikvartální výkon české ekonomiky pozitivní vliv.
Spotřeba domácností se mezikvartálně propadla o 2,8 procenta a s tím, jak na chování spotřebitelů působila vysoká inflace skrze propad reálných příjmů a skrze obavy ohledně dalšího vývoje finanční situace. Vysoká inflace bude mít na mezikvartální vývoj spotřeby domácností nepříznivý vliv minimálně ještě v letošním v prvním čtvrtletí, možná ale i po celé první pololetí.
Celkový pokles ekonomické aktivity a nejistoty ohledně budoucího vývoje měly nepříznivý dopad také na investiční výdaje v české ekonomice (hrubá tvorba fixního kapitálu). Příznivý příspěvek zahraničního obchodu, tedy tzv. čistých exportů, reflektuje mírný růst vývozů z české ekonomiky a zároveň stagnující dovozy v souvislosti se slabou domácí poptávkou v tuzemské ekonomice.
Meziroční růst HDP v závěrečném čtvrtletí zpomalil z 1,5 procenta zaznamenaných v loňském třetím čtvrtletí na 0,2 procenta, když velmi negativní vliv měl meziroční propad spotřeby domácností a nepříznivý vliv měl také vývoj stavu zásob na straně firem.
Příznivý vliv měl zahraniční obchod (čisté exporty) a meziročně stále ještě rostla hrubá tvorba fixního kapitálu (investiční výdaje) a také spotřeba vlády.
Na straně tvorby HDP byl v loňském závěrečném čtvrtletí mezikvartální výkon pozitivně ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, a v rámci sektoru služeb si dobře vedlo peněžnictví a pojišťovnictví, a také činnosti v oblasti nemovitostí.
Slabší mezikvartální výkon zaznamenala v loňském závěrečném čtvrtletí skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, dále skupina informačních a komunikačních činností, a také profesních, vědeckých, technických a administrativních činností. V meziročním vyjádření vykázaly prudký pokles výkonu obchod, doprava, ubytování a pohostinství, a také stavebnictví.
Slabší než původně odhadované výsledky za loňské závěrečném čtvrtletí vedou k tomu, že HDP za celý loňský rok rostl tempem 2,4 procenta, když předběžný odhad z konce ledna počítal s celoročním růstem za rok 2022 na úrovni 2,5 procenta.
Celoroční růst HDP České republiky byl v loňském roce tažen hrubou tvorbou fixního kapitálu (investiční výdej) a vývoj zásob, alespoň mírný kladný vliv měla také čisté exporty a spotřeba vlády, zatímco spotřeba domácností loni klesla.
Na straně tvorby HDP i v celoročním vyjádření za rok 2022 připsaly kladný výsledek všechny sektory a odvětví, přičemž nejvýrazněji k celkovému růstu HDP přispěl vývoj ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
V letošním prvním čtvrtletí s veškerou pravděpodobností zaznamenáme pokles HDP i v meziročním vyjádření. V mezikvartálním vyjádření by se výkon HDP mohl v letošním prvním čtvrtletá stabilizovat a od druhého čtvrtletí se HDP vrátí k mezikvartálnímu růstu.
Za celý letošní rok ovšem očekáváme zpomalení celoročního růstu HDP do oblasti 0,5 procenta a vyloučit nelze ani horší výsledek. V roce 2021 činil celoroční růst české ekonomiky 3,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
