Maloobchodní tržby: V srpnu maloobchodní tržby v ČR vykázaly slabší výsledek (meziročně 0 %). Srpen byl pravděpodobně mírně negativně ovlivněn čerpáním dovolených. Epidemická situace se v září sice už zhoršovala, ale pravděpodobně ještě nikoliv tak citelně, aby snížila růst spotřebitelského apetitu. Důvěra spotřebitelů se začala zhoršovat až v říjnu, ale v září ještě vzrostla.
Pro září tak odhadujeme růst maloobchodních tržeb o 0,4 procenta meziměsíčně. V meziročním srovnání čekáme růst o 0,7 procenta, přičemž rychlejšímu meziročnímu růstu brání o jeden pracovní den méně ve srovnání se zářím roku 2019.
Růst registrací aut, který se v září přehoupl do meziročního růstu o 7,2 procenta, indikuje další zvýšení jejich prodejů. S ohledem na uvedenou kalendářní nevýhodu čekáme zmírnění meziročního poklesu maloobchodních tržeb i se zahrnutím prodeje aut na dvě procenta z předchozího poklesu o -2,6 %. V dalších měsících s druhou pandemickou vlnou očekáváme pokles maloobchodních tržeb. Za celé čtvrté čtvrtletí čekáme jejich meziroční snížení o 7,1 procenta.
Česká národní banka: Centrální banka po výrazném uvolnění měnové politiky v první polovině letošního roku ponechá úrokové sazby na současné nízké úrovni minimálně do konce příštího roku. K zavedení nekonvenčních nástrojů ale podle nás nedojde.
Hlavním argumentem proti dalšímu uvolnění je především tuzemská inflace, ještě v září byla nad horní hranou tolerančního pásma ČNB a její návrat na dvouprocentní cíl bude pouze pozvolný. K růstu cen přispívá i slabší kurz koruny. Ekonomika byla silně zasažena koronavirovou pandemií a její oživení v příštím roce bude i nadále stát na vratkých základech. Centrální bankéři tak se zpřísňováním měnové politiky spěchat nebudou.
Průmyslová výroba: Průmyslová výroba v srpnu vykázala slabší výsledek, když poklesla o 0,9 procenta (SA) meziměsíčně a 5,6 % (WDA) meziročně. Slabý srpnový výsledek byl ovlivněn celozávodními dovolenými. V září index nákupních manažerů PMI překonal 50bodovou hranici a poprvé od roku 2018 se tak dostal do pásma značící expanzi.
Předstihové indikátory z Německa i tvrdé údaje ze sousedního Polska ukazují na další pozitivní výsledky. Za září proto čekáme růst průmyslové výroby o tři procenta meziměsíčně (SA) po předchozím poklesu o 0,9 procenta v srpnu a zmírnění meziročního propadu na -3,1 %. Také předstihové indikátory za říjen indikují expanzi průmyslu.
Nicméně v dalších měsících postupně čekáme negativní dopad pandemie i ve výrobním sektoru. Nemělo by zde dojít k takovému zhoršení jako během března až dubna, jelikož předpokládáme jen mírné snížení zahraniční poptávky a také nečekáme „lockdown“ pro sektor výroby. Nicméně výrobci pravděpodobně budou zasažení klesající ekonomickou důvěrou a omezením daným pracovní silou kvůli vysokému počtu obyvatel nakažených covid-19.
Spotřebitelské ceny: Spotřebitelské ceny v září překvapily trochu výraznějším poklesem cen potravin. Měsíční šetření ukazuje na jejich další pokles v říjnu, ale zde s ohledem na zářijový vývoj čekáme jen nepatrné zlevnění. Ceny pohonných hmot mírně zdražovaly. V případě jádrové inflace odhadujeme jen malé zpomalení na meziměsíční bázi na 0,2 procenta (SA) a na 3,6 procenta v meziročním srovnání.
Spotřebitelské ceny bude snižovat ohlášené zlevnění cen energií. ČEZ avizoval zlevnění elektřiny v průměru o devět procent a plynu o 17 %. Innogy oznámila snížení ceny plynu o pět procent. V souhrnu tak čekáme, že zlevnění energií sníží inflaci o čtvrt procentního bodu. V říjnu celkově odhadujeme meziměsíční růst cen o 0,1 procenta a snížení meziroční inflace na 2,8 % ze zářijových 3,2 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně uzpraveno)
