Podívejme se na další podporu tenisu. Pro milionářky vybrané do reprezentace Fed Cupu nebo promotéra utkání proti Rumunsku, což z informace ministerstva školství nelze rozklíčovat, putovaly čtyři miliony korun, na Prague Open 2019 – tenisový turnaj mužů a žen 2,1 milionu, na další tenisový turnaj Czech Open 2019 celkem 3,1 milionu. Jako jedinou uznatelnou tenisovou položkou by mohla být „ITF World Junior Tennis Finals“ s podporou 3,1 milionu.
Ztráta soudnosti?
Vůbec největší sponzorství ministerstva školství s poddimenzovaným rozpočtem byl Světový pohár ve sjezdovém lyžování ve Špindlerově Mlýně, který daňové poplatníky stál 15 milionů korun. Levná nebyla ani ryze komerční Zlatá tretra v Ostravě za 12,6 milionu korun.
Za naprosto nehorázné lze považovat vyplacení tří milionů korun ze státního rozpočtu organizátorům Barum rallye a ještě víc do očí bijících 9,5 milionu turnaji v plážovém volejbalu v Ostravě. Ale možná je ve státním zájmu podporovat příjmy stánkařů, hlídačů parkovišť nebo hoteliérů jako při Velké ceně silničních motocyklů v Brně, kde jde řádově o desítky milionů korun ze státního rozpočtu.
Jsou i klady
Potěšitelné je, že ostravské mistrovství světa v para hokeji dostalo od ministerstva školství 5,74 milionu korun, tedy přece jen víc než hokejoví profesionálové na České hokejové hry v Brně, kteří obdrželi 2,24 milionu ze školského rozpočtu.
Profesionální sport všeobecně by se o státní podporu v normální zemi ani neměl ucházet, natož ji dostat. Ať již jde o automobilové závody do vrchu, motokros, plochou dráhu Světový pohár v cyklokrosu nebo oblíbený biatlon v Novém Městě.
Ze dvou set milionů korun, jež ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (nikoliv profesionálního sportu) k 15. srpnu již na sponzorství sportovních podniků vynaložilo, by se za oprávněné daly považovat dotace pro juniorské, amatérské a para soutěže národní i mezinárodní úrovně. Profesionální sport by se měl umět o sebe postarat sám.
