Od září, kdy vyšla předchozí prognóza ministerstva financí, došlo samozřejmě k některým důležitým změnám „krajiny“. Hrubý propočet ukazuje, že v pozadí nové prognózy je předpoklad o příznivém dopadu (před Vánoci schválené – pozn. aut.) redukce zdanění mezd na spotřebu domácností, ale na druhé straně nepříznivý dopad této redukce na příjmy veřejných rozpočtů, a to v rozsahu vysokých desítek miliard korun.
Prognóza taktéž, zdá se, obsahuje dopad letošního dobíhání protipandemických opatření, v tomto případě v rozsahu nízkých desítek miliard korun.
Co se týče dopadů na tolik diskutovaný letošní deficit státního rozpočtu, vedle dopadů daňového balíčku a koronavirových restrikcí je důležitý i samotný makroekonomický výhled. Zde došlo pro letošek na jedné straně ke zhoršení vyhlídky růstu reálného HDP (z 3,9 % na 3,1 %), ale na druhé straně ke zlepšení očekávání u růstu objemu mezd a platů v ekonomice (z 0,8 % na 1,2 %), a to především díky zvýšení prognózy růstu průměrné mzdy (o více než procentní bod na 2,2 %).
Právě objem mezd a platů je přitom pro očekávání daňových příjmů veřejných rozpočtů srovnatelně významný jako hrubý domácí produkt (HDP): Pro vývoj inkasa nepřímých daní (DPH apod.) lze jako orientační základnu brát HDP (ovšem nominální, tedy včetně růstu deflátoru HDP), kdežto výnos z přímých daní (daně z příjmu, sociální a zdravotní odvody) se řídí spíše objemem mezd a platů.
Prognóza obsahuje přinejmenším jedno v kontextu ostatních prognóz vývoje české ekonomiky překvapivé tvrzení: Obecná míra nezaměstnanosti by letos v průměru měla být na úrovni pouhých 3,3 procenta. Připomeňme, že naše stávající prognóza mluví o 4,8 %, a například taková Česká národní banka to vidí na 4,5 procenta.
Na závěr obecnější poznámka: Vzhledem k informační hodnotě prognózy se na mysl znovu vkrádá otázka, co vedlo ministryni financí ke skandálnímu a zcela nepochopitelnému rozhodnutí nepublikovat v tradičním termínu na konci podzimu prognózu, a tím vyvolat v české veřejnosti velmi nepříjemný a pro udržení dobré nálady a optimismu v ekonomice nebezpečný pocit, že celé hospodářství se řítí nějakým záhadným, zcela nepredikovatelným směrem. Nejistota byla a je samozřejmě pořád velká, ale tu každý prognostik hodný tohoto titulu umí uchopit, obvykle pomocí vícero scénářů.
Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)
