Ministerstvu financí se vrátila odvaha prognózovat

Názor
Poté, co ministerstvo financí loni odmítlo zveřejnit svou prognózu vývoje ekonomiky a veřejných financí v tradičním termínu v listopadu, učinilo tak až včera. V rámci aktuálního rozsahu nejistot se nová makroekonomická prognóza dle mého soudu dá považovat za vcelku realistickou.
Poté, co ministerstvo financí loni odmítlo zveřejnit svou prognózu vývoje ekonomiky a veřejných financí v tradičním termínu v listopadu, učinilo tak až včera. Ilustrační foto: Ministerstvo financí

Od září, kdy vyšla předchozí prognóza ministerstva financí, došlo samozřejmě k některým důležitým změnám „krajiny“. Hrubý propočet ukazuje, že v pozadí nové prognózy je předpoklad o příznivém dopadu (před Vánoci schválené – pozn. aut.) redukce zdanění mezd na spotřebu domácností, ale na druhé straně nepříznivý dopad této redukce na příjmy veřejných rozpočtů, a to v rozsahu vysokých desítek miliard korun.

Prognóza taktéž, zdá se, obsahuje dopad letošního dobíhání protipandemických opatření, v tomto případě v rozsahu nízkých desítek miliard korun.

Co se týče dopadů na tolik diskutovaný letošní deficit státního rozpočtu, vedle dopadů daňového balíčku a koronavirových restrikcí je důležitý i samotný makroekonomický výhled. Zde došlo pro letošek na jedné straně ke zhoršení vyhlídky růstu reálného HDP (z 3,9 % na 3,1 %), ale na druhé straně ke zlepšení očekávání u růstu objemu mezd a platů v ekonomice (z 0,8 % na 1,2 %), a to především díky zvýšení prognózy růstu průměrné mzdy (o více než procentní bod na 2,2 %).

PSALI JSME:
Nasazují si na „financích“ až příliš růžové brýle? Ministerstvo financí vidí loňský výkon ekonomiky optimističtěji než jiné instituce

Právě objem mezd a platů je přitom pro očekávání daňových příjmů veřejných rozpočtů srovnatelně významný jako hrubý domácí produkt (HDP): Pro vývoj inkasa nepřímých daní (DPH apod.) lze jako orientační základnu brát HDP (ovšem nominální, tedy včetně růstu deflátoru HDP), kdežto výnos z přímých daní (daně z příjmu, sociální a zdravotní odvody) se řídí spíše objemem mezd a platů.

Prognóza obsahuje přinejmenším jedno v kontextu ostatních prognóz vývoje české ekonomiky překvapivé tvrzení: Obecná míra nezaměstnanosti by letos v průměru měla být na úrovni pouhých 3,3 procenta. Připomeňme, že naše stávající prognóza mluví o 4,8 %, a například taková Česká národní banka to vidí na 4,5 procenta.

Na závěr obecnější poznámka: Vzhledem k informační hodnotě prognózy se na mysl znovu vkrádá otázka, co vedlo ministryni financí ke skandálnímu a zcela nepochopitelnému rozhodnutí nepublikovat v tradičním termínu na konci podzimu prognózu, a tím vyvolat v české veřejnosti velmi nepříjemný a pro udržení dobré nálady a optimismu v ekonomice nebezpečný pocit, že celé hospodářství se řítí nějakým záhadným, zcela nepredikovatelným směrem. Nejistota byla a je samozřejmě pořád velká, ale tu každý prognostik hodný tohoto titulu umí uchopit, obvykle pomocí vícero scénářů.

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
OECD vyhlíží mnohem slabší růst české ekonomiky, než česká vláda

×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru