Ministryně Maláčová žádá dramatické zvýšení minimální mzdy

Názor
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podle svých slov navrhne navýšení minimální mzdy ze stávajících 15 200 korun na rovných 18 tisíc korun, a to s účinností od ledna příštího roku. Pokud by návrh prošel, vzroste příští rok minimální mzda o 18 procent.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhne navýšení minimální mzdy ze stávajících 15 200 korun na rovných 18 tisíc korun. Ilustrační foto: MPSV

Průměrná mzda přitom poroste jen tempem 4,3 procenta, jak vyplývá z květnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Minimální mzda by tedy rostla tempem více než čtyřikrát rychlejším než mzda průměrná.

Jinými slovy, stát by firmy a podniky a další zaměstnavatele nutil zvýšením minimální mzdy v takovém rozsahu přidávat nejhůře placeným zaměstnancům mnohonásobně výraznějším tempem, než jakým jsou připraveni přidávat v průměru svým zaměstnancům jako celku.

Plán ministryně Maláčové, který podporuje celá ČSSD i odbory, signalizuje, že jak řada politiků, tak odboráři si odmítají přiznat ekonomickou realitu. Vláda látáním výpadku koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky.

PSALI JSME:
Odbory si spletly koronavirus s živou vodou. Žádají výrazné navýšení minimální mzdy

Navrhovaný růst minimální mzdy přitom dále zatíží firemní sféru, neboť se od výše minimální mzdy odvozuje například i výše mezd zaručených. Ty stanovují minimální mzdu pro jednotlivé profesní skupiny. Jenže zaměstnavatelé firemní sféry už během pandemie do značné míry finančně „vykrváceli“ a nyní musí své náklady osekávat.

Důvod, proč dosud výrazněji neosekávají personální náklady, a proč tedy nepropouští, spočívá zejména v záchranných programech vlády, jako je Antivirus. Jenže ty v důsledku platí či zaplatí opět daňový poplatník.

Vláda na jedné straně tedy z kapsy daňového poplatníka udržuje uměle zaměstnanost, motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ještě nepropouštěli, na straně druhé jim hodlá přidat další břímě v podobě navýšení mzdy minimální a mezd zaručených.

PSALI JSME:
Růst mezd v prvním čtvrtletí zpomalil. Nejvíce se přidávalo ve veřejném sektoru

Situace, kdy minimální mzda roste (mírně) rychleji, než mzda průměrná, je částečně obhájitelná ještě tak v době prosperity, pokud panuje širší společenská shoda na tom, že minimální mzda je příliš nízká.

Ovšem v krizovém čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem, motivovaným nyní i blížícími se volbami, který postrádá špetku ekonomické racionality a je bezohledný k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli.

A rovněž je bezohledný k obcím a krajům, které růst minimální mzdy a mezd zaručených rovněž poškozuje, neboť pochopitelně zvyšuje mzdovou úroveň i ve sféře veřejné, například v oblasti veřejných služeb, jež města a obce hradí ze svých rozpočtů.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
V Evropské unii jsou obrovské rozdíly v nastavení minimálních mezd

Zavřít reklamu ×
    • Co to tady povídáte človíčku? V čechách je nemožné sehnat někoho, kdo by byl ochoten pracovat pod 30.000,- Zvyšování minimální mzdy je pouze trik, kterým se zvýší tabulkové platy státní správě a hezky to zní voličům, kteří se ale pak hrozně diví, proč se tak strašně zdražuje.

  1. Je to dvojsečná zbraň tohle zvyšování minimální mzdy.Tak poroste zdravotní a sociální pojištění…Pár lidí co pracuje za minimálku si polepší a zbytek 99% bude platit větší odvody.Já bych nechal minimální mzdu na 14000 kč.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.