Ochlazení výkonu české ekonomiky, jež bylo patrné zejména v loňském druhém pololetí, doléhá na tuzemský trh práce velmi pozvolna. Nejvyšší úroveň míry nezaměstnanosti byla již letos dle všeho dosažena v lednu a únoru, kdy míra nezaměstnanosti činila 3,9 procenta, ve zbytku roku by se míra nezaměstnanosti mohla v rozmezí 3,5 procenta až 3,8 procenta.
Dubnový pokles míry nezaměstnanosti souvisí s příchodem jara, kdy dochází k oživení aktivity v sektorech, jako jsou zemědělství, stavebnictví či cestovní ruch a lázeňství. V průběhu druhého čtvrtletí může míra nezaměstnanosti dále klesnout do oblasti 3,5 procenta.
Nezaměstnanost v české ekonomice je velmi nízká a dle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu za letošní březen byla míra nezaměstnanosti v české ekonomice i nadále jasně nejnižší v rámci celé Evropské unie.
Míra nezaměstnanosti by se měla meziročně zvyšovat i nadále s tím, jak by se na tuzemském trhu práce mělo s určitým zpožděním projevovat ochlazení výkonu české ekonomiky, vyjádřené mezikvartálními poklesy hrubého domácího produktu (HDP) v loňském druhém pololetí.
Obecně lze nicméně konstatovat, že dopad technické recese na český trh práce v podobě dopadu na nezaměstnanost je zatím velmi mírný. K růstu by se míra nezaměstnanosti měla vydat na přelomu letošního léta a podzimu a dále pak v samotném závěru roku, přičemž v obou případech budou tahounem růstu nezaměstnanosti především sezónní faktory.
Za celý rok 2022 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,4 procenta, což představovalo pokles z celoročního průměru 3,8 procenta, jenž byl vykázán za rok 2021. Ve výhledu na rok 2023 se rýsuje mírný nárůst míry nezaměstnanosti, celoroční průměr pro rok 2023 očekávám v oblasti 3,7 procenta s výhledem na mírný pokles celoročního průměru v roce 2024.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
