Přestože jsou Češi označováni jako finanční konzervativci, investování se přece jen stává rostoucím trendem. Platí to zejména pro mladší generaci, ti starší jsou opatrnější a zapojují se pomaleji. Podle průzkumu investiční platformy InvestBay, kterého se zúčastnilo přibližně 1,5 tisíce dotázaných, aktivně investuje už více než 67 procent mladých Čechů generace Z (18 až 26 let).
U starší generace, takzvaných Baby boomers (54 až 65) je to lehce nad padesát procent. Starší generace zároveň z takřka 20 procent investovala pouze jednorázově, zástupci generace Z obvykle investují aspoň jednou měsíčně, ale i častěji.
Rozdílné jsou rovněž přístupy k investicím. „I přesto, že obě generace preferují především jistotu – tedy rovnováhu mezi riziky a výnosy – je mladší generace více odvážná a otevřená i vyššímu risku s vidinou vyšších zisků. Takový postoj zaujímá 21 procent zástupců generace Z oproti 6,2 procenta z generace Baby boomers,“ uvedl Daniel Rajnoch, ředitel a zakladatel InvestBay.
Dodal, že se mezi generacemi také liší důvod, proč investují. Zatímco u starší generace převládá vidina zabezpečení na důchod, u mladých jde především o ochranu financí před inflací.
Kryptoměny i nemovitosti
Z průzkumu dále vyplývá, že se výrazné rozdíly objevují i u platforem, které lidé k investicím využívají. Zatímco starší lidé zůstávají věrni tradičním bankovním nástrojům, ti mladší se obracejí také na online brokery, kryptoměnové burzy či aplikace, které umožňují rovněž mikroinvestice.
Podle Lukáše Přikryla, marketingového ředitele a spoluzakladatele InvestBay, ale záleží také na tom, do jakých aktiv je možné skrze platformy investovat. Například právě u InvestBay je větší zájem ze strany starší generace.
„Na první pohled to může být překvapivé, protože jsme mladý start-up, skrze který lze investovat novou online formou. A právě něco takového může být obzvláště pro starší generace velkou neznámou. Z rozhovorů s našimi klienty nicméně víme, že platformu vnímají spíše jako první vstupenku do světa investic či investic do nemovitostí jako takových,“ vysvětlil Přikryl.
Přestože se přístupy obou generací k investování v mnohém liší, existuje mezi nimi i nemálo podobností. Jde například o to, jestli vnímají různé formy investic jako bezpečné či atraktivní. Jako nejvíce bezpečné označují obě generace nemovitosti a spořicí účty. Nejvíce atraktivní jsou pak pro ně zejména nemovitosti.
„Ačkoliv generace Z a Baby boomers přistupují k investování odlišně, vidíme, že ve vnímání bezpečnosti investic se shodují,“ uvedl Daniel Rajnoch z InvestBay.
„Nemovitosti a spořicí účty považují za stabilní a spolehlivé formy investování, což svědčí o tom, že je pro většinu investorů stále nejdůležitější jistota. Na druhé straně je ale zajímavé, že obě generace vnímají nemovitosti nejen jako bezpečné, ale i jako atraktivní příležitost pro zhodnocení svých prostředků,“ dodal.
Strach ze ztráty peněz
Jiný průzkum, který si u agentury Perfect Crowd na reprezentativním vzorku více než tisícovky dotázaných objednala Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT), zase ukázal, proč se mnozí Češi obávají investovat.
Nepřekvapivě to je strach z podvodu a ztráty peněz. Až na třetím místě skončil nedostatek vstupního kapitálu. Pro některé je rovněž důležitá nejistota výdělku nebo strach z vysokých poplatků a daní.
Dostatek peněz pro investování hraje nepochybně svou roli. Podle aktuálních údajů Asociace pro kapitálový trh mají bohatí Češi více než polovinu svých finančních úspor právě v investicích. Lidé s majetkem aspoň deset milionů měli na konci loňského roku ve správě privátního bankovnictví uloženo téměř 754 miliard korun, o 17 procent více než o rok dříve.
Naprostou většinu zákazníků privátního bankovnictví tvoří fyzické osoby s majetkem vyšším než 25 milionů korun, kteří se na celkových 754 miliardách podílejí spravovaným majetkem v hodnotě 579 miliard korun.
„Za rok 2023 investice movitých Čechů zvýšily svůj podíl na jejich celkových finančních aktivech o tři procenta. Investice rostly nejenom díky novým klientům orientujícím se spíše na investiční produkty, ale také díky zhodnocení již investovaných prostředků, což je zřejmé z nárůstu investovaných prostředků za loňský rok 2023 o 25 procent,“ sdělila Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
„Nárůst celkových prostředků ve správě privátních bank odpovídá celkovému růstu investic, které se zhodnocují významně lépe, než běžné vklady u bank,“ uvedl předseda AKAT ČR Jaromír Sladkovský.
„Je zřejmé, že klienti privátních bank se již naučili starat se zodpovědně o své finance a pochopili, že pokud chtějí zachovat hodnotu svého finančního majetku a tento dále zvyšovat, investování je tou jedinou správnou cestou,“ dodal.
