Česká republika patřila před koronavirovou pandemií k zemím s nízkým podílem zaměstnanců pracujících z domova. Při rozšíření covidu-19 a zavedení protiepidemiologických opatření se ale z home office stal fenomén, který do určité míry přetrvává dodnes.
Oblíbila si ho zejména mladá generace. S trochou nadsázky by šlo konstatovat, že mladí už nechtějí chodit do práce, že chtěj vydělávat z domova. Potvrzují to výsledky studie Institutu pro demokracie a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR.
Data z let 2018 až 2023 zveřejněné ve studii Práce po pandemii covid-19 totiž ukazují, že šlo o změnu trvalou. Zatímco v roce 2023 pracoval z domova každý desátý zaměstnanec, před pandemií to byl jen každý dvacátý.
Mladí mimo kancelář
Mezi další poznatky patří, že mezi ženami a muži jsou rozdíly při využívání home office velmi malé. To se ale nedá říct u osob s různou úrovní vzdělání. Lidé bez maturity pracují z domova zřídka, zato z vysokoškolsky vzdělaných jich je zhruba čtvrtina.
„Podíváme-li se na různé věkové skupiny, nejvíce pracují z domova lidé ve věku 25 až 44, u nichž narostla práce z domova z šesti na více než dvanáct procent,“ sdělila spoluautorka studie Klára Kališová z IDEA a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE).
Největší nárůst práce z domova ale nastal u nejmladší skupiny ve věku 20 až 24 let. „Podíl narostl z necelých dvou na deset procent,“ poznamenala Kališová. Ostatně loňský výzkum společnosti Deloitte, s jehož výsledky se faei.cz rovněž seznámila, potvrdil, že mezi mladými je na prvním místě balanc mezi prací a osobním životem.
U mnoha profesí jim ho umožňuje flexibilní pracovní doba a také možnost práce na dálku. Studie ukázala, že zhruba 70 procent mladých, kteří už částečně pracují na dálku, by uvažovalo o změně práce, pokud by po nich zaměstnavatel chtěl úplný návrat do kanceláří.
Ženy s malými dětmi
Nejvíce se míra využívání práce z domova zvýšila u rodičů s mladšími dětmi. Naopak u matek s nejmladším dítětem ve věku 13 až 17 let byl nárůst jen mírný, u jejich otců dokonce žádný. Zajímavé je, že přítomnost a počet dětí v rodině dnes nemá na míru využívání práce z domova příliš vliv.
Zcela zásadní je však věk nejmladšího dítěte. „Práci z domova využívají nejvíce ženy s dítětem ve věku nula až dva roky, u kterých došlo po pandemii k největšímu nárůstu. Dnes jich téměř třetina pracuje z domova,“ upřesnila další spoluautorka studie Alena Bičáková z IDEA.
U partnerů v domácnosti existuje také vzájemné ovlivňování. Pokud někdo nepracuje z domova vůbec, je velmi pravděpodobné, že jeho partner také práci z domova nevyužívá. Naopak, osoby, které pracují více z domova, mají partnery, kteří také častěji pracují převážně z domova.
Práce z domova je přirozeně využívaná hlavně v profesích, které lze z domova snadněji vykonávat. Jde především o informační a telekomunikační obory nebo odvětví nemovitostí, peněžnictví a pojišťovnictví. V prvním z nich dnes pracuje alespoň částečně z domova celá polovina zaměstnanců.
Podle studie think-tanku IDEA by z domova aspoň pár dní v týdnu ráda pracovala většina mužů i žen. Ve skutečnosti jde ale o výrazně nižší podíl. „Celkově lze tedy očekávat, že využívání práce z domova dále poroste,“ konstatuje se v dokumentu.
Podle autorů by nárůst využívání home office v Česku mohl vést například k většímu zapojení matek malých dětí do pracovního procesu. Na to upozornila rovněž jiná zpráva, kterou vypracovali experti zapojení do Národního institutu SYRI.
Ukázala, že pouze sedm procent žen, které jsou doma s dětmi do čtyř let, nemá zájem pracovat. Jenže nedostatečně flexibilní trh jim neumožňuje najít odpovídající uplatnění. Na vině je třeba malá kapacita mateřských škol.
Tato situace má negativní finanční dopad nejen do rodin s malými dětmi, které často „zápasí“ s nízkými příjmy, ale také na stát, kterému by pracující matky s malými dětmi mohly odvádět peníze na daních a dalších poplatcích.
„Celkově by přechod do situace, kdy matky dětí do čtyř let pracují na svůj preferovaný úvazek, přinesl do veřejných rozpočtů asi deset miliard korun ročně,“ upozornila Klára Kalíšková ze SYRI.
