Mnoho českých rodin by „horší časy“ nepřežilo. Nemají dost našetřeno

Analýza
Většina lidí se sice snaží odkládat ze svých příjmů část peněz na „horší časy“, mnohým českým domácnostem by ovšem peníze dlouho nevydržely. Ukazuje to aktuální průzkum České bankovní asociace (ČBA) o finanční gramotnosti.
Mnohým Čechům chybí úspory na horší časy. Foto: Pixabay.com

Dlouhá nemoc, vážný úraz, ztráta zaměstnání, ale třeba také poškozená střecha rodinného domu nebo jiná neodkladná investice. Pokud domácnost zasáhne nečekaný výpadek příjmů nebo potřeba něco urgentně zaplatit, mnohé rodiny by měly problémy s tím, jak to vyřešit. Podle aktuálního zjištění ČBA si sice stranou odkládá část peněz většina občanů, zásadní otázkou ovšem je, jak dlouho by jim naspořená rezerva vydržela.

Jen tři měsíce

Nejčastěji Češi spoří částku, které se pohybuje od jednoho tisíce po dva a půl tisíce korun. Téměř dvě pětiny lidí přitom s touto rezervou počítají primárně pro případ nečekané události. Jenže každý pátý člověk přiznává, že by z našetřených peněz vyžil maximálně měsíc, další třetina by zvládla čtvrt roku.

„Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba proto, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání atp. rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí,” varuje Helena Brychová, vedoucí vzdělávacích projektů bankovní asociace.

Z jejího průzkumu tedy vyplývá, že bezmála polovina obyvatel (49 procent) by s našetřenými penězi vydržela maximálně čtvrt roku. Dalším 23 procentům by finanční rezerva vydržela zhruba půl roku, čtrnácti procentům rok a patnácti procentům více než rok.

PSALI JSME:
Bez stálého příjmu nejdéle vydrží učitelé

Ideálních 80 tisíc

Jiný průzkum, který si letos na jaře nechala u agentury NMS Market Research vypracovat Raiffeisen stavební spořitelna, zjištění bankovní asociace víceméně potvrdil. Každý pátý Čech totiž přiznal, že by se kvůli nedostatku peněz dostal do vážných potíží, pokud by musel řešit nějakou neočekávanou životní situaci.

Téměř všichni obyvatelé jsou sice přesvědčeni o tom, že pro takové případy je zapotřebí mít v záloze dostatek peněz, problémem ovšem je, že nejsou potřebnou sumu schopni ušetřit. Rezerva by podle mínění Čechů měla v ideálním případě dosáhnout částky 80 tisíc korun, jenže většina má nejčastěji stranou jen 20 tisíc. Pětina dokonce nemá vůbec nic.

Z dlouhodobých forem spoření vítězí zajištění na stáří. Podle zjištění bankovní asociace je to nejčastěji částka jednoho tisíce korun měsíčně. Je to málo, nebo dost? Podle expertů žádná jedna „nejlepší“ částka neexistuje. Záleží na možnostech každého člověka, a rovněž na tom, jak si své stáří představuje, jestli například plánuje více cestovat, anebo si přivydělávat na brigádách.

PSALI JSME:
Sedm základních pravidel finančního plánování

Index finanční gramotnosti

Podle údajů České bankovní asociace je česká veřejnost – co se týče finanční gramotnosti – stále na průměrných hodnotách. A to přesto, že si většina českých občanů myslí, že jsou jejich znalosti v oblasti financí dostačující. Početná skupina přiznává, že se často raději poradí – ať už s odborníkem, známým nebo si vyhledá informace na internetu.

Jen 15 procent populace je přesvědčeno, že jsou schopni své finance ukočírovat bez jakékoliv pomoci okolí. Jsou to nejčastěji vysokoškoláci a lidé ve věku 50 až 64 let. „S věkem totiž rostou zkušenosti i důvěra ve vlastní znalosti,“ konstatovala Helena Brychová. Na druhé straně si deset procent lidí často nebo vůbec neví s financemi rady.

Pokud si lidé ohledně financí nejsou jistí, obrací se v drtivé většině na svou banku a bankovního poradce. Druhou instancí je pak internet, na kterém sice najdou potřebné i objektivní informace, často jim však dělá problém se v nich vyznat a pochopit je. Jednoznačně nejméně se přitom Češi orientují v investicích.

PSALI JSME:
České domácnosti spoří, ale kvůli sázce na jistotu se ochuzují o kouzlo složeného úročení

Zavřít reklamu ×
  1. A z čeho si mají lidé šetřit?,myslíte z té parodie co jim dávaj měsíčně?.Můj táta dělal skoro celý život těžkou práci,a co s toho má?,já bych vám to řekl,ale tady nemůžu,ale vy to víte:Teď jsou oba rodiče nemocní,a bez mé pomoci se neobejdou.Ale dělám to rád,a jsem na ně hodný,a snažím se jim dávat to nejlepší ze sebe.Nikdy bych nedopustil,aby šli do domova důchodců !.

  2. Dřív jsem peníze dával do dětí -Tři a potom platil hypotéku na dům tak akorát mi to vyšlo do důchodu -a teˇmám kulový že se z toho nedá vyžít takže z čeho šetřit.můj důchod za rok se rovná platu poslance za měsíc takže je vše uplně v pořádku taklůe jste si to představovali tu demokracii-styďte se ! !!

    • To je právě ono – do dětí, takže se o Vás jistě teď postarají.

  3. Až budou srovnatelné platy jako má Německo , Rakousko a západní svět nemusíte dělat tento nesmyslný průzkum. Vláda si z toho rozhodně ponaučení nevezme, stačilo by zmrazit nájemné , které vůbec neodpovídá 25 % nákladu z platu. většiny obyvatel

  4. Tak jsem celý život šetřila, občas splácela půjčky, nakonec šly peníze na studium pro děti, později na rekonstrukce a opravy domu. Odpracovala jsem 42 let, důchod tomu opravdu odpovídá… k tomu průměrnému se ani zdaleka neblížím, a tak už nemám z čeho šetřit. Takto na tom je ale většina lidí, kteří slušně vychovali děti, pracovali, kromě přídavků nikdy žádnou „dávku“ nepobírali. A děti jsem si nepořizovala proto, aby se o mne staraly, přestože to taky občas dělají.

Napsat komentář: václav Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Posvítí nám semafor na cestu ke zdraví?

Analýza
Snaha usnadnit spotřebitelům orientaci v obalech, aby se nenechali zmást líbivými obrázky a lákavými tvrzeními. Systém, který nám pomůže v boji s nezdravými stravovacími návyky. To zní jako krok, proti němuž není možné nic namítat. Ale opravdu je evropské Nutri-Score tou cestou, jíž by se mělo značení potravin ubírat?