Think Tank Bruegel odhaduje, že v případě amerického stahování z Evropy bude třeba dodatečných výdajů minimálně v objemu 250 miliard eur ročně, což by celkové výdaje na obranu dostalo zhruba na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy okolo 600 mld. eur.
Vyšší výdaje na zbrojení jsou ostatně také jedním z velkých témat v povolebním Německu – i jinak fiskálně velmi konzervativní CDU/CSU chce rozvolnit dluhovou brzdu právě kvůli výdajům na obranu. Otázkou je, zda růst výdajů na zbrojení může pomoci také evropské ekonomice?
A tady jsme zatím relativně skeptičtí. Vysoká dovozní náročnost investic a orientace na méně pracovně náročné sektory povede s vysokou pravděpodobností k tomu, že multiplikační efekty dodatečných výdajů v evropské ekonomice budou minimálně v nejbližších letech relativně nízké.
Problémem číslo jedna bude vysoká dovozní náročnost evropských investic. Pokud bychom si představili společné investice do nejpotřebnějších oblastí, tak v řadě z nich, například jde o systémy protivzdušné obrany, je klíčová role amerického obranného průmyslu.
Navíc v jiných oblastech (např. těžká bojová technika) by pravděpodobně současné kapacity evropského obranného průmyslu byly nedostačující a zdá se, že v tuto chvíli evropské by dodatečné výdaje mohly narazit i na nedostatečné kapacity amerického obranného průmyslu. To se časem s rozvojem evropského obranného průmyslu samozřejmě může změnit. Nebude to ovšem hned.
Dalším faktorem, který může snižovat multiplikační efekty výdajů na zbrojení, je pravděpodobná orientace evropských výdajů na obranu do části průmyslu „méně náročného na práci“. Pokud by prioritami výdajů měla být protivzdušná obrana a těžká bojová technika, jde o relativně málo pracovně-intenzivní sektory.
Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) porovnávající výdaje do různých oblastí obrany v USA přitom dobře ukazuje, že výrazně vyšší multiplikační efekty jsou spojeny s výdaji do pracovně intenzivnějších obranných sektorů (zejména služby spojené s komunikací, softwarem nebo vojenskou dopravou).
I zde se priority v čase mohou posouvat. Každopádně pro nejbližší dva roky (2025 a 2026) nehledě na pokračující růst výdajů na obranu a rozvoj obranného průmyslu v EU počítáme s tím, že pozitivní multiplikační přesahy do zbytku ekonomiky budou velmi omezené.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
Ano. A k tomu zajistí mír a bezpečnost v Evropě. Další otázku, prosím….
Hmmm, vyšší ekonomický růst. Spiš vyšší hrozba války. Když bude moc zbraní, najde se zase nějaký šílenec nebo parta šílenců, která se na ty zbraně nebude chtít jen dívat uložené ve skladech, ale bude chtít je použít, samozřejmě opět proti Rusku. To už je v Evropě taková tradice zbrojit a hned jak se jen trochu otřepe z poslední porážky, táhnout znovu na Rusa.