Tento koncept, inspirovaný zahraničními modely, by podle zastánců přispěl k větší flexibilitě na pracovním trhu, zatímco kritici varují před možným zneužíváním a oslabením ochrany zaměstnanců. Návrh rozděluje nejenom politiky, ale i odborníky z řad HR (Human Resources, lidské zdroje, pozn. red.).
Podle některých zastánců větší flexibility pracovního trhu, zejména z řad zaměstnavatelů, by možnost výpovědi bez nutnosti uvádět důvod mohla přinést větší dynamiku trhu práce. Na druhou stranu se však objevují obavy, že by taková změna mohla oslabit jistoty zaměstnanců.
Současná legislativa je v některých ohledech velmi rigidní, což může ztěžovat efektivní řízení pracovních vztahů. Zároveň je ale klíčové zachovat ochrannou funkci pracovního práva a zabránit zneužití oslabení výpovědní ochrany zaměstnanců. Jak nalézt rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou, je otázkou pro širší diskusi.
Modely podobného opatření fungují například v Dánsku, kde systém „flexicurity“ umožňuje snazší propouštění, ale zároveň poskytuje silné sociální zajištění pro zaměstnance. Odborníci na pracovní právo však upozorňují na to, že jednostranné přijetí tohoto opatření bez kompenzačních mechanismů může vést k právní nejistotě zaměstnanců.
Kritici návrhu varují, že by se zaměstnavatelé mohli snáze zbavovat zaměstnanců například kvůli osobním sporům, odborové činnosti či jiným než pracovním důvodům. Většina států, které výpověď bez udání důvodu umožňují, má zároveň silné sociální záchranné sítě, které u nás zatím neexistují.
Bez adekvátních opatření, jako je vyšší odstupné, podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikační programy, by novela mohla vést k oslabení pracovního práva na úkor zaměstnanců. V zahraničí se uplatňují různé způsoby, např. Dánsko kombinuje možnost snadného propouštění s vysokou úrovní ochrany nezaměstnaných.
Ve Spojených státech je pracovní trh značně flexibilní, ale zaměstnanci se musejí spoléhat na individuální úspory či soukromé pojištění. V Německu a Francii je výpověď bez důvodu možná jen v omezených případech a zaměstnavatelé musejí plnit přísné podmínky.
Pozměňovací návrh, který výpověď bez udání důvodu do flexinovely zařadil, nyní počítá s tím, že zaměstnavatel by takto mohl propustit jen zaměstnance, kterému vznikne nárok na starobní důchod za více než pět let, a zároveň by se nevztahoval na státní zaměstnance. Propuštěný zaměstnanec by měl nárok na odstupné v rozsahu trojnásobku až šestinásobku průměrného výdělku podle délky pracovního poměru.
Autorka je CEO portálu JenPráce.cz
(Redakčně upraveno)
Tato alternativa bude výrazně zneužívána pro oprávněné stěžovatele na nerovné podmínky na pracovišti. Ve hře je i udržení moci – vedoucí se obklopí jen svými kamarády a loajálními pracovníky. Tato varianta už mnohde existuje. Podle mě – návrat do dob socialistického temna.
Je zvlaštní ,jak to má být skvělé, rozpohybovat trh a ostatní bláboly ,ale státní zaměstnanci si dali vyjímku. proč, když je to tak užasné.