Mrtví cizinci zachraňují české pacienty

Díky novele transplantačního zákona se trojnásobně zvýšil počet cizinců, kteří zemřeli na území České republiky a stali se z nich dárci orgánů. Za tři měsíce od účinnosti předlohy byly odebrány orgány od šesti dárců-cizinců. Loni to byli ve stejném období jen dva.
Česko patří ke světové transplantační špičce. Ilustrační foto: Pixabay.com

Ročně jde v ČR asi dvacet až třicet cizinců, jejichž orgány jsou vhodné k transplantaci. Jenže dosavadní pravidla pro využívání jejich orgánů pro transplantaci byla příliš komplikovaná. Změnila to novela transplantačního zákona, která přinesla zásadní zjednodušení při udílení souhlasu s darováním orgánů od cizinců, kteří zemřou na českém území. Účinná je od letošního května.

„Předtím jsme měli přísnější zákony, než řada ostatních států. Když si vezmete, že například srdce vydrží jen čtyři hodiny, bylo udělení souhlasu za předešlých podmínek skoro nereálné. Čeští občané, kteří zemřeli v cizině, ale přitom mohli jinde pomáhat už dříve,“ řekl profesor vnitřního lékařství a senátor Jaroslav Malý, který v horní komoře parlamentu dělal předloze zpravodaje.

V současné době již české úřady nemusejí žádat cizí stát nebo rodinu o informaci, zda jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů, nebo ne. Nyní stačí udělení souhlasu od blízkého člověka.

Více transplantací

Od cizinců byla letos transplantována srdce, játra, ledviny, slinivka a plíce. Novela transplantačního zákona se přitom už promítla do statistik za celý rok. Zatímco vloni se evidovalo deset dárců-cizinců a 37 uskutečněných transplantací, letos do konce července to už bylo 12 dárců a 46 transplantací.

Česko patří ke světové transplantační špičce. Celkem vloni lékaři transplantovali orgány od 282 lidí a celkových výměn bylo 895. Zemřelých dárců tak bylo nejvíc od začátku transplantací orgánů v tehdejším Československu v roce 1961. Nejmladším dárcem, jehož orgány zachránily život jiným pacientům, bylo rok a půl staré dítě, nejstarším pak devětasedmdesátiletá žena, jejíž játra dostal mladý muž.

PSALI JSME:
Při ošetřování blízkého po úrazu až 90 dní placeného volna

„Opět u nás dosáhl počet dárců nad hodnotu 26 na milion obyvatel, čímž jsme se zařadili mezi první desítku zemí na světě,“ řekl ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec. Česko tak předstihlo například Německo nebo Itálii a podle odborníků patří v transplantacích ke světové špičce.

Nejčastěji transplantovaným orgánem jsou podle údajů Koordinačního střediska transplantací ledviny, protože jde o párový orgán a k transplantaci jednoho čekatele stačí pouze jedna ledvina. Naopak nejméně transplantovaným orgánem jsou plíce.

Dárci orgánů na motorkách?

Ročně čekají na transplantaci některého orgánu stovky lidí, například letos v únoru to bylo 761 pacientů. Na konci předloňského roku to bylo 1171 osob. Všeobecně rozšířenou představou je, že nejčastějšími dárci orgánů jsou nezodpovědní motorkáři. „Není tomu tak. Nejčastějším dárcem orgánů jsou v průměru padesátiletí muži, kteří zemřou na mozkové krvácení,“ sdělil profesor Jaroslav Malý.

Česká republika je jedním ze států, kde platí předpokládaný souhlas zemřelého s transplantací. „Pokud rodina nesouhlasí, tak se k odběru nepřistupuje. Většinou je to u některých menšin,“ konstatoval Miloš Adamec z Koordinačního střediska transplantací. Češi mají možnost svůj případný nesouhlas evidovat předem v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným darováním tkání a orgánů. Neprokáže-li se, že zemřelý vyslovil za svého života nesouhlas s posmrtným odběrem, platí, že s odběrem souhlasí.

PSALI JSME:
Motorkáři jsou v tom často nevinně, říká Klára Moravcová

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.